Zemědělskému svazu se nelíbí návrh reformy

"Na návrzích Evropské komise nám vadí takzvané zastropování přímých plateb, malý důraz na konkurenceschopnost a produkční roli zemědělství. Dále nám vadí navrhované další přechodné období pro země EU-15," uvedl tajemník Zemědělského svazu Martin Pýcha. Právě velké podniky, které z historických důvodů převažují v České republice, na Slovensku či ve východní části Německa, jsou podle něj nositeli konkurenceschopnosti a inovací. Nastavení finančních stropů pro přímé platby vyplácené na hektar obhospodařované půdy by tuzemské podniky, které jsou v průměru největší v Evropě, připravilo ročně až o 12 miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Nečase by zavedení stropů zvýšilo nezaměstnanost na venkově a prohloubilo rozdíly mezi venkovem a městem v neprospěch venkova. Svazu se nelíbí ani zavedení takzvaného ozeleňování SZP, které prý zvýší výrobní náklady zemědělců a sníží efektivitu jejich práce. Stejně tak svaz nesouhlasí s navrhovaným vyčleněním sedmi procent farmářem obhospodařované plochy. Tento krok v době, kdy se ve světě mluví o stoupající spotřebě potravin a vlády se snaží podporovat vyšší míru využívání obnovitelných zdrojů energie, označuje svaz za nelogický. Reforma prý přesto zahrnuje také řadu pozitivních prvků, mezi něž patří například zavedení institutu takzvaného aktivního zemědělce, který má zabránit tomu, aby agrární dotace do budoucna pobírali také ti, kdo nic nepěstují či nechovají hospodářská zvířata. Pozitivně svaz hodnotí také návrh na zavedení takzvaného nouzového fondu na pomoc zemědělcům či snaha o posílení pozic zemědělců v rámci potravinového řetězce. Pozitivem pro české farmy by mohl být také sjednocení systému přímých plateb pro všechny unijní zemědělce. Zemědělský svaz České republiky, sdružující především velké agrární podniky, je jednou z největších nevládních agrárních organizací zemědělců v ČR. Z celkového počtu pracovníků v zemědělství členové svazu zaměstnávají 42 procent osob. Evropská komise loni v listopadu mimo jiné slíbila, že dotace budou po roce 2013 spravedlivější, ale její dokument neobsahuje téměř žádné detaily. Zemědělcům z nových zemí tak nedává jistotu, že platby se skutečně srovnají. Podle dřívějších informací se ale zejména Francie a Německo snaží prosadit, aby Evropská unie i v budoucnosti vyplácela zemědělcům z nových členských států méně peněz než těm ze starých členských zemí. Ministři zemědělství obou zemí argumentovali tím, že stejná výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu, protože východoevropští farmáři mají údajně nižší výrobní náklady. Diskriminace nových členských zemí v případě zemědělských dotací, která platí od jejich vstupu do EU, by měla skončit po roce 2013. Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce loni činila 250 eur (asi 6100 Kč) na hektar. Rozdíly mezi starými a novými členskými státy jsou ovšem značné. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur. V Česku činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar. Zuzana Fialová