Uplatnění organických forem zdrojů minerálních látek ve výživě hospodářských zvířat

Pro aplikaci do krmných dávek zvířat jsou vyvíjeny nové produkty krmivářských biotechnologíí, zdroje makro a mikroprvků v organicky vázaných formách. Tyto zdroje představují nutriční faktory, které mohou příznivě ovlivnit využití živin (stravitelnost, retenci, bilanci), zlepšit kvalitu a kvantitu produkce. Tím, že jejich využitelnost pro organismus je vyšší než u anorganických solí prvků, je nižší jejich vylučování z těla a snižuje se riziko zvýšené kontaminace životního prostředí. Biologická využitelnost minerálních látek je definována jako procento celkového příjmu živiny a jeho utilizace organismem. Obvykle je míra využitelnosti minerální látky stanovována také v relaci ke standardu u kterého je známa hodnota biologické využitelnosti. Příklady stanovení - metodické postupy uvádí (Albion Laboratories, 1992, Wedekind a kol. 1992). Zásadní pro stanovení biologické využitelnosti je, že pouze metody in vivo vedou k objektivním výsledkům . In vitro studie jsou jen orientační a nemohou postihnout interference mezi živinami a další nutriční faktory (Ho a Hodiroglou, 1997). Minerální látky - mangan (Mn), zinek (Zn), měď (Cu), selen (Se), chrom (Cr) v organické formě (vazba na organickou matrici - aminokyseliny, peptidy, kvasinky) mají významný vliv na produkci, reprodukci, zdraví a ekonomiku chovu všech druhů a kategorií zvířat. Jejich použití jak v zahraničí tak také v podmínkách chovu hospodářských zvířat v České republice se neustále rozšiřuje a tím je příznivě ovlivněna intenzifikační úroveň chovu. V následujících řádcích vás chceme seznámit s našimi výzkumnými a praktickými odbornými zkušenostmi s aplikací organických forem zdrojů minerálních látek . Mikroelementy především mangan (Mn), zinek (Zn) a měď (Cu) a další prvky jsou doposud doplňovány do dávek ve formě minerálních doplňků (MD), nebo doplňků biofaktorů. K doplnění je používáno jako zdroj minerálních látek, anorganických forem, tj. solí těchto mikroelementů (oxidy,sulfáty). Využitelnost těchto anorganických forem stopových prvků je velmi nízká, nedosahuje 15 %. Na nízkém stupni je také využití stopových prvků z nativně vázaných vazeb v krmivech pro hospodářská zvířata. Tato skutečnost je základní příčinou vzniku sekundárních deficiencí minerálních prvků s negativními projevy na příjem krmiv, využití živin, produkci a reprodukci zvířat a zvýšené frekvenci jejich obsahu v prostředí (prvky nevyužité organismem zvířete jsou při současném vysokém dávkování do směsí až z 90 % vylučovány do prostředí s negativním působením v potravním řetězci). Kromě toho je evidentní dosavadní plýtvání drahými zdroji těchto látek, zatěžujícími ekonomiku chovu a produkci zvířat. Perspektivními zdroji stopových prvků jsou minerální proteináty (organicky vázané formy zdroje minerálních látek). Jejich využitelnost je několikanásobně vyšší než anorganických zdrojů. Skot Organické formy minerálních látek příznivě ovlivňují produkci mléka. Graf 1 dokumentuje vliv doplnění Zn-methioninu na produkci mléka. Je porovnáván produkční efekt u sedmi farem. Vždy byl zaznamenán kladný vliv na produkci (nárůst produkce od 0,1 do 4,8 kg mléka FCM (přepočet na 4 % obsah mléčného tuku). Proběhl pokus s aplikací chelátů do krmné dávky pro býčky ve výkrmu. V dílčích výročních zprávách za řešení byly vyhodnoceny ukazatele příjmu krmiv a dosahované přírůstky Oba premixy měli prakticky shodný obsah zájmových stopových prvků, tj Zn, Mn a Cu . a byly dle modelu pokusu dávkovány v množství 100 g na ks a den (při ranním krmení) V průběhu pokusu byly denně pomocí počítačové databáze sledovány příjmy jednotlivých krmiv. Příjem krmných směsí a vojtěškového sena byl vyrovnaný, u skupiny A3 (přídavek chelátů) byla zaznamenána tendence k vyššímu příjmu siláže. U této skupiny A3 byly také zaznamenány průměrně vyšší přírůstky hmotnosti 1,23 až 1,73 kg na kus. Výsledky metabolických testů a jejich statistické zhodnocení (ANOVA) ukazují na vysoce průkazný vliv doplnění proteinátů Zn, Mn a Cu na obsah Cu v játrech. U Zn a Mn byly rozdíly velmi malé a statisticky neprůkazné. V chovu dojnic s celoroční produkcí na kus ve výši 8000 kg mléka byl dlouhodobě po dobu dvou laktačních období ověřován efekt proteinátů Zn, Mn a Cu. Sledované ukazatele: Dojivost - denní nádoj u všech 100 ks krav , Počet buněčných.elementů. - před pokusem, v 60 dnech a ve 100 dnech laktace; Krev - před pokusem, ve 100 dnech laktace; Srst - - před pokusem, ve 100 dnech, na konci pokusu, porovnání skupin. V produkci mléka byly zjištěny neprůkazné rozdíly. Ve 100 dnech po otelení byl u obou skupin stejný průměrný denní nádoj mléka 25,5 kg . Doplnění proteinátů neovlivnilo výši produkce. Obdobných výsledků dosáhli v zahraničí vandergrift 1992, Miller a kol. 1992. Kondice dojnic byla hodnocena dle bodovacího systému (VOLAC), v pokusném sledování jsme zaznamenali změny v kondici vyjádřené bodovým hodnocením. Z bodového hodnocení 3,8 na začátku sledování se hodnota snižovala na hodnoty 3 a 3,5, výrazněji u pokusné skupiny ( P) s aplikací proteinátů Zn, Mn, Cu. se projevila tendence příznivého působení proteinátů směrem k optimálnímu stavu, který je charakterizován koeficientem 2,5 až 3,0. Změnám v bodovém hodnocení odpovídají také změny v hmotnosti, kdy u pokusné skupiny došlo k výraznějším změnám než u kontrolní. Tyto skutečnosti naznačují pravděpodobný příznivý účinek proteinátů zinku a manganu na snížení podílu somatické tukové tkáně, které je u vysokoprodukčních dojnic a v období do 100 dnů laktace žádoucí z důvodů zlepšení konverze živin, zlepšení zdravotního stavu a snížení predispozice metabolických produkčních poruch. Soubor sledovaných dojnic byl podroben rozsáhlému hodnocení pomocí metabolického profilového testu (odběry krve, analýzy na obsah makro a mikroprvků a dalších ukazatelů, včetně enzymatické aktivity. Průkazné rozdíly byly zjištěny u hodnot Mn, Zn, které byly do dávek dodávány a také u Cu, především však na konci sledovaného období, tj ve 100 dnech laktace. Obsah manganu (Mn) v krevní plazmě kolísal od 13 do 30.8 mmol/kg. U pokusné skupiny byl průkazně vyšší ve srovnání s kontrolou. Rovněž u zinku (Zn) byly zaznamenány vyšší hodnoty v krevní plazmě, zvláště ve třetí a čtvrté periodě pokusného sledování, tj na konci 100 dnů laktace (28,2 P , 19,3 K). Zvyšování obsahu těchto mikroprvků je dűkazem vyšší využitelnosti, Mn a Zn u pokusné skupiny s přídavkem proteinátu těchto prvků. Obsah stopových prvků v srsti je dobrým indikátorem zásobení krav těmito prvky. (Anke a kol., 1976, 1980) Průměrná hodnota zinku v srsti při našem sledování se pohybovala kolem 100 mg/kg. (Anke, 1976). Obsah zinku byl na počátku pokusu v sedmi dnech po otelení u skupiny P 101 u kontrolní (K) 103 mg, tedy prakticky stejný. Po necelých 100 dnech pokusu byl výrazně vyšší v srsti krav, kterým byly dodávány proteináty stopových prvků . Velmi výrazně byl zvýšen obsah manganu v srsti, kdy ze stejných hodnot u skupiny P a K (8 mg/kg) se u pokusné skupiny zvýšil obsah na 23 mg, téměř trojnásobně ve srovnání s kontrolní skupinou. Doplnění proteinátu Mn a Zn do dávek se průkazně projevilo ve snížení počtu somatických buněk v mléce, které jsou důležitým kvalitativním a ekonomickým ukazatelem při produkci a realizaci mléka. Ve druhém období sledování bylo nejvyšší snížení počtu buněčných elementű (dosáhlo v průměru 369 000 buněk/ml mléka), což je 56 %. Celkově za 100 dnů laktace bylo snížení v průměru 37 % . (průkaznost P 0,05). V intencích řešení projektů (Šimek, Illek a kol., 2000) byl realizován krmný srovnávací pokus na dojnicích s aplikací organické formy selenu (Se), selenové kvasinky. Tento perspektivní zdroj byl formou premixu zařazen do krmných směsí pro vysokoprodukční dojnice v množství 300 g na tunu krmné směsi, tj. 0,300 g/kg. Obsah celkového selenu (Se) v premixu byl 1 mg/g premixu, což znamenal obsah Se v 1 kg krmné směsi 0,30 mg/kg, respektive 0,30 ppm selenu. Před začátkem aplikace organického selenu byly analyzovány vzorky mléka na jeho obsah (laboratoř VaFU Brno, Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc.). Po 150. dnech zkrmování ve výše uvedené koncentraci byly stanoveny obsahy Se v mléce. Průměrná hodnota obsahu Se v mléce byla před aplikací 8,686 µg/l po aplikaci to bylo 15,252 µg, rozdíl je v průměru +6,566 µg/l. Hodnoty jsou statisticky průkazné. Přídavek organické formy selenu (Se) výrazně a průkazně ovlivnil obsah selenu v mléce. Téměř u všech krav došlo ke zvýšení obsahu Se v mléce v průměru o 43 %, u některých krav až o 70 %. Zvýšení obsahu selenu bylo individuelně dvou až čtyřnásobné. Tato naše zjištění zhruba korespondují (jsou nižší) s výsledky Mahana, 1999, který uvádí čtyř až pětinásobné zvýšení obsahu selenu v mléce po jeho doplnění organickou formou do krmných dávek krav (příjem 0,40 ppm Se). V grafu 2 uvádíme výsledky vlivu suplementace forem Se na produkci mléka. Při krmení krav, které vede k vývoji acidóz, dochází ke zmnožení koliforních a jiných nežádoucích mikroorganismů, které produkují endotoxiny. Tyto toxiny se dostávají do krevního řečiště, dochází k narušení kapilárního systému, poškození výživy paznehtů. Laminitis - difuzní zánět coria a senzitivní zánět se obvykle vyskytuje ve třech formách - subklinická, chronická a akutní. Nejvyšší frekvence výskytu je pozorována v období mezi 30. - 90. dnem laktace. Patogeneze onemocnění: Vysokým přívodem lehce stravitelných glycidů dochází ke zvýšené produkci těkavých mastných kyselin (TMK), snížení pH bachoru z 6,5 na 4,5, pomnožují se laktobacily, enormně vzrůstá tvorba kyseliny mléčné. Obsah kyseliny mléčné stoupá až na 200 mg% (5-10 mg% standardní hodnoty). Zvyšuje se osmotický tlak v bachoru, dochází k redistribuci vody v organismu - její přesun do bachorového obsahu - vodnatý obsah bachoru. V krvi dochází k hemokoncentraci (zahuštění krve)-celková dehydratace organismu. Obsah kyselin v bachoru imobilizuje pufrační systém organismu - reabsorpce do krve - laktacidémie - dekompenzovaná metabolická acidóza - v důsledku hemokoncentrace - oligo až anúrie. Kyselina mléčná nepříznivě ovlivňuje parenchymatózní orgány - degenerativní změny na játrech a myokardu. Při pH 4-4,5 se zvyšuje tvorba aminů- také histaminu - periferní vasodilatace- vznik laminitid - acidóza - degenerativní změny na pohlavních orgánech - poruchy reprodukce. Existuje mnoho faktorů, které determinují, respektive omezují užitkovost ve stádech mléčného skotu. Základní faktory jsou genetický základ stáda, výživa, úroveň reprodukce, výskyt mastitid, onemocnění paznehtů a další metabolické poruchy. Z uvedených faktorů je v širším slova smyslu výživa zcela jistě tím faktorem, který velmi významným způsobem přispívá k maximalizaci rentability chovu. Adekvátnost minerální výživy je sice pouze jedním z těchto faktorů, lze ji však považovat za faktor, který i přes svůj veliký význam bývá až příliš často zanedbáván. Howes (1997). Minerální prvky jsou nezbytnou součástí krmných dávek. Jejich potřeba je relativně malá. Nepodáme-li je zvířatům ve správném množství, formě a včas má to za následek pokles rentability a mnohem vyšší finanční ztráty na produkci, včetně zvýšených nákladů léčení onemocnění pohybového aparátu dojnic ( laminitidy). Minerální látky zajišťují : strukturální podporu při tvorbě kostí jsou komponenty enzymatického systému jsou důležitou složkou imunitních mechanismů chrání před výskytem onemocnění končetin podporují mechanismy resistence proti stresům V mnohých literárních zdrojích, včetně učebnic jsou uváděny informace o potřebách minerálních látek u dojnic. Tyto údaje je však nutno interpretovat se značnou obezřetností, nemusí vždy odpovídat skutečné situace v praktických chovech. Většinou se jedná o minimální dávky a ne o optimální dávky z hlediska zdraví, reprodukce a užitkovosti krav. Při onemocnění končetin - laminitid je evidentní zvýšení obsahu histaminu v krevní plasmě. Tento metabolický ukazatel je významný pro predikci vzniku subklinických stavů zvířat a jeho sledování by mohlo přispět k detekci onemocnění paznehtů. K prevenci je možné uplatnit dotaci minerální látek ( převážně v organické formě) a vitaminů, včetně cílené úpravy bachorového prostředí (úprava pH, pufrace dávek). Onemocnění končetin postihujicí především vysokoprodukční dojnice způsobuje značné problémy v chovech vysokoprodukčních dojnic. Onemocnění vede ke snižování užitkovosti, k reprodukčním problémům a výrazným ekonomickým ztrátám. Studie v USA na univerzitě na Floridě prokázaly až 50% výskyt laminitid ve stádech krav Výskyt tohoto závažného onemocnění .(ulcus absces).je spojen především s úrovní výživy. Je samozřejmě podmíněna také genetickými vlivy a faktory zevního stájového prostředí. Vysokoenergetické krmné dávky s dostatečným obsahem vlákniny snižují výskyt bachorové acidózy, která je primérním, nutričním predispozičním faktorem vzniku tohoto onemocnění. Rovněž jsou příznivé zkušenosti s doplňováním organických forem zinku (Zn) při prevenci onemocnění. Výzkum odpovídá na otázky spojené s výskytem a prevencí laminitid takto :  Nedostatečná, nebo nesprávná výživa podmiňuje výskyt laminitid.  Krmné dávky s nízkou hladinou energie mají příznivý vliv na pohyblivost krav ve srovnání s dávkami s vyšším obsahem energie;  Průkazně nižší byl výskyt onemocnění končetin u krav s nižší hladinou energie v krmných dávkách. Závěry výzkumu :  vyšší obsah sušiny siláží znamená snížení výskytu laminitid  přebytek proteinu v dávkách = zvýšení rizika výskytu laminitid nevyvážená minerální výživa má za následek vznik acidóz - výskyt laminitid Laminitis je difuzní zánět končetin senzitivní tkáně paznehtu. Laminy jsou lamely tvořené spojením paznehtu rohoviny s podložím a vytváří malou plochu vpředu a vzadu paznehtu. Onemocnění laminitis je ohraničený zánět těchto lamel v přední části charakteristický celulární degenerací a ztrátou epiteliální uniformity Na základě rozsáhlého studia odborné literatury, včetně základních otázek metabolismu vzniku onemocnění končetin u skotu byla sestavena receptura minerálně-vitamínové směsi se speciálním zaměřením k prevenci poruch onemocnění končetin u vysokoprodukčních krav. (MIKROS - L) a je určena k preventivní aplikaci, případně k aplikaci při subklinických projevech onemocnění paznehtů. Při spontánním klinickém projevu zánětů paznehtů je vhodné aplikaci kombinovat s použitím kurativních přípravků, které nabízí pro chovatele veterinární služba. Směrný obsah vápníku (Ca) v této speciální MVS je do 150 g , fosforu (P) 65 g, hořčíku (Mg) 50 g, sodíku (Na) 100 g v kg směsi. Převážná většina stopových prvků je v chelátové formě, proteináty, jejichž účinnost je výzkumně ověřena. Obsah manganu (Mn) je 6000 mg, Z zinku (Zn) 8000 mg, mědi (Cu) 800 mg, jódu (I) 100 mg, selenu (Se) 30 mg, kobaltu (Co) 15 mg v kg směsi. Směs je fortifikována nezbytnou škálou esenciálních vitaminů (A, D, E, Niacin). Nezbytnou součástí je i kyselý uhličitan sodný - pufrační účinky, upravuje bachorové prostředí, prevence metabolických poruch. Dávkování se řídí situací ve stádě a mělo by se pohybovat od 200 do 500 g /ks/den (přesné dávkování určí odborný konzultant, s přihlédnutím k situaci, respektive úrovně výživy v chovu krav. Dle nejnovějších poznatků a na základě výsledků testací jednotlivých zdrojů, bioplexy, bikarbonáty, vitamin D, niacin byla sestavena receptura MVS se specifickými antilaminitidními účinky. Šarže MVS (minerálně-vitaminová směs) byly testována v chovech vysokoprodukčních dojnic s užitkovostí stáda v průměru na dojnici 8.000 kg mléka za laktaci. V počátečním období aplikace byl pozorován její příznivý vliv na příjem krmiva. Výskyt problémů s končetinami byl u těchto stád nulový. (Zemanová, 1999) V krmných, bilančních a metabolických pokusech při aplikaci nových metod s perspektivními zdroji stopových prvků (minerální proteináty) byly získány údaje o jejich nutriční hodnotě a biologické využitelnosti. Údaje byly vyhodnoceny a navrženy aplikace do směsí. Byl Zhodnocen vliv těchto zdrojů na kvalitu produkce. Stopové prvky - minerální proteináty manganu, zinku a mědi byly dávkovány ve srovnatelně stejném množství prvku jako anorganické zdroje -(MnO, ZnO, CuO) ve formě premixů denně podávaných jednotlivým zvířatům pokusných skupin. Výsledky doplnění anorganických a organických forem mědí do krmných dávek výkrmového skotu z hlediska rozdílu v obsazích Cu v jaterní tkáni (indikátorový orgán). Prokázaly rozdíly v jejím obsahu ve tkáni jater u skupiny zvířat bez přídavku (nativní obsah Cu) a v obsahu Cu u zvířat s doplněním Cu formou CuO, respektive Bioplexu Cu - organická forma. Nejvyšší průměrný obsah Cu v játrech byl u skupiny s doplněním organické mědi (553 mg/kg sušiny tkáně). Prasnice, selata Z hlediska zajištění optimálních ukazatelů reprodukce prasat nelze opominout významnou roli minerálních látek a vitamínů jako esenciálních komponentů krmných směsí. Z minerálních látek je to především: vápník, fosfor, železo, mangan, zinek, měď, kobalt, jod, selen a v posledních letech také chrom. Všechny zmíněné minerální látky mají úzký vztah k reprodukci a jejich deficit nebo vzájemný nepoměr se projeví poruchami reprodukce. Dochází k: prodlouženému pohlavnímu cyklu, acyklii, nepravidelné říji, embryonální mortalitě, abortům, ztíženým protahovaným porodům, retenci sekundin, málo početným nevyrovnaným vrhům, snížené hmotnosti selat při narození, nízké životaschopnosti selat, snížené laktaci, zvýšenému výskytu MMA syndromu. Zdárný průběh gravidity závisí na dotaci stopových prvků, které ovlivňují: a) imunitní systém, b) hormonální profily, c) působí na celistvost regenerované buněčné epiteliální tkáně. Bioplexy zinku, manganu a mědi mají vliv na zvýšení plodnosti, zvyšují procento zabřezávání a dále vykazují vliv na zlepšení přežívání embryí. V posledních letech byl také prokázán pozitivní vliv bioplexu chromu na ukazatele reprodukce. Chrom jako klíčový faktor efektu inzulinu má vliv na zvýšení produkce LH a na rychlost ovulace. Indukuje vysoké hladiny progesteronu a stimuluje v děloze citlivý protein a zvyšuje používání embryí. U prasat se potřeba selenu různí . U tohoto druhu zvířat hraje selen nejvýznamější roli jako koenzym antioxidačního enzymu glutathion peroxidázy a kromě toho se zůčastní metabolismu energie , řízení reprodukce a výrazné stimulační účinky na imunitní systém. Maximálně přístupné množství selenu do směsí se pohybuje od 0,3 do 0,5 mg/kg. nejefektivnějším způsobem jímž lze v praxi u prasat hladinu selenu v těle zvýšit je podat jej v takové formě, která se vyznačuje vysokou biologickou dostupností. K hlavním ukazatelům biologické dostupnosti patří jeho snadná stravitelnost, rychlá absorpce a dobrá retence v tělesných tkáních. Tým japonských výzkumníků (Akasaka, Igashira, 2000) podávali prasnicím organický selen po dobu sedmi dnů v předporodním a 24 dnů v poporodním období. Pokusné období bylo v průběhu fáze odstavu selat. Údaje dokumentuje graf. Organická forma selenu zvýšila průměrnou velikost vrhu o 0,5 selete. Počet mrtvě narozených se snížil o 16 % a hmotnost selat vzrostla o 5,7 %. Drůbež Velký tempem se rozvíjí genetický pokrok v chovu drůbeže. Projev genetického potenciálu není možný bez zabezpečení adekvátní výživy, včetně minerální výživy drůbeže. Drůbež třetího tisíciletí zvlášť intenzivně produkuje zdroje potravin pro zabezpečení lidské populace (Zeman a kol., 1999). Řada pokusů s aplikací organických forem stopových prvků byla realizována na MZLU (Mendelova zemědělsko lesnická univerzita), na Ústavu výživy a krmení hospodářských zvířat. (Klecker, Zeman, 1996, Svobodová, 1998). V pokusech bylo prokázáno, že chelátové, organické formy zinku a manganu aplikované do směsí pro nosnice průkazně zvýšili pevnost skořápky, tloušťku skořápky a hmotnost skořápky. (graf 3) Zajímavé výsledky s preparátem ZK-3 byly dosaženy v podniku zabývajícím se produkcí násadových vajec masného typu slepic. (Tvrzník, 1998) . Výsledky pokusu dokumentuje graf 4. Je zřejmé, že přídavek proteinátů pozitivně ovlivnil procento výběru násadových vajec z celkově snesených vajec ( + 4 až 5 %), po dobu třech týdnů. Po vysazení přídavku ZK-3 z krmné dávky došlo ke zhoršení užitkových vlastností sledovaného hejna Téměř všechna krmiva pro drůbež jsou v současnosti doplňována selenem .Ve většině případů je zdrojem tohoto prvku jedna z jeho anorganických sloučenin - seleničitan sodný. Existuje však stále více dokladů o tom, že dosud používané krmné směsi mohou být nedostačující z těchto příčin :  rychle rostoucí kuřata mají zvýšenou potřebu selenu (Se),  vyšší obsah tuků v krmných směsích - zdroj energie, zvyšuje nebezpečí vzniku peroxidů,  krmné směsi často obsahují velké množství mykotoxinů, - trh požaduje po producentech drůbeží maso a vejce s vyšším obsahem selenu. Zlepšení tvorby peří bylo pozorováno pří aplikaci organické formy selenu u pomalu opeřujících linií brojlerů a také u kuřic s normální tvorbou peří. Tento vliv byl zřejmý již u třítýdenních jedinců. Důležitém kritériem kvality u drůbeže je snížení ztrát na hmotnosti masa odkapem. Při zpracování jatečné drůbeže dochází ke ztrátám na hmotnosti masa v důsledku toho, že svalová tkáň není schopna dobře vázat vodu . Celkové ztáty odkapem mohou činit až 3 % . Suplementace organické formy selenu (Se) snížila u jatečných brojlerů ztrátu odkapem o 21 až 26 %. Prostřednictvím enzymu glutathion-peroxidázy chrání organická forma selenu buněčné membrány před oxidativním poškozením. Poškozené buněčné membrány nejsou totiž schopny zabránit nekontrolovanému úniku vody ze svalů, což je příčinou větších ztrát odkapem. Dalším významným ukazatelem prosperity chovu drůbeže je líhnivost. U kuřecích embryí jsou polynenasycené mastné kyseliny velmi náchylné k oxidaci, následkem čehož je tvorba toxických peroxidů, které mohou usmrtit embryo . Embryonální tkáň však obsahuje antioxidační enzym glutathion peroxidázu, který ke svému fungování potřebuje selen (Se). Zdrojem selenu je vaječný žloutek, jeho obsah ve žloutku je plně závislý na dostupnosti Se ze směsí a přísunu vitaminu E Zařazením organického selenu (Se) do krmných směsí se projevilo zlepšením antioxidačního statusu u embryí a také u vylíhnutých kuřat. Slepice krmená krmnou směsí suplementovanou selenem (Se) snášela vejce, která déle vydržela ”čerstvá”. Tato čerstvost je vyjadřována Haughovým číslem (výška vrstvy vaječného bílku, měřeno mikrometrem) Čím vyšší je Haughovo číslo, tím je vejce čerstvější. Změny v kvalitě vajec takto determinované uvádí graf 5 . Selen funguje jako ochrana proti ascitu. Ascitus je syndrom pulmonární hypertenze. Je patogenní faktor, který u brojlerů způsobuje vysoký úhyn, zvláště v podmínkách intenzivního stresu. Jeho primárním příznakem je srdeční kolaps, který je způsoben přetlakem krve v pravé srdeční komoře. Aplikace organického selenu (Se) v důsledku ascitu snížila úhyn z původních 15 % na pouhých 2,8 % (grafy 6). V současné době velká většina populací lidí konzumuje selen v množství, které je často nižší než doporučená denní dávka (60-75 µg Se na osobu a den). Cestou jak příjem selenu u lidí zvýšit může být zvyšování obsahu selenu v mase drůbeže formou zkrmováním směsí s obsahem organického selenu. Tímto biologickým způsobem ho lze až třikrát zvýšit v konzumovaném drůbežím mase. Výhody použití organické formy selenu (Se) jsou tyto :  organická forma má vyšší biologickou aktivitu než seleničitan sodný,  při suplementaci organického selenu lze snížit obsah vitaminu E ve směsích,  selen působí příznivě na opeření,  vejce si uchovávají déle čerstvost,  snižují se ztráty odkapem,  tržní kvalita drůbežího masa se zvyšuje,  snižuje se výskyt ascitu a úhynu zvířat. Obohacování krmných směsí selenem (Se) má pozitivní vliv na imunitní systém. V řadě případů bývá odezvy dosaženo až u zkrmování krmných směsí, ve kterých jsou dávky Se vyšší než jsou normované potřeby. Roch a Bouianne (2000) realizovali pokus ve kterém u 1400 kusů kuřat byly sledovány vlivy koncetrací vitaminu E (75 a 250 m. j./kg) a dvou zdrojů selenu ( 0,3 mg/kg organického selenu a 0,6 mg/kg anorganického selenu). Brojleři byli krmeni ad libitum a od 21. dne byli vystaveni účinkům chladu. Došlo k výraznému snížení úhynu - snížení téměř o 73 % při kombinaci organické formy selenu a vitaminu E. ( grafy 6). Použití organických forem stopových prvků je nezbytné také pro intenzivně rostoucí drůbež. Lowe, 1996 porovnával absorpci zinku podávaného zvířatům ve formě proteinátů, nebo ve formě oxidu zinečnatého. Organická forma byla absorbována mnohem efektivněji než anorganický zinek. Autor vyslovuje názor, že existuje i odlišný mechanismus transportu zinku potom co se dostane Zn do krve. Lyons, 1996 zjistil u drůbeže přo doplnění směsí selenomethioninem snížení ztrát odkapem masa o 2 až 3 %. Snížení spotřeby krmných směsí o 6 g denně. Došlo ke zlepšení kvality opeření, jež je významné pro utilizaci energie nutnou pro záchovu. Bonomi aj. (1993) sledovali vliv aplikace organické formy Cu, Fe, Zn, Mn a Co na růst brojlerů. Při aplikaci organických forem zdrojů stopových prvků byl zjištěn vyšší růst brojlerů o 6 až 7 % a zvýšení tržního masa o osm %. Gorobits, (1991) sledoval retenci vitaminů rozpustných v tucích v premixech krmných směsí (doplnění organické formy Fe, Mn, Zn). Vlivem organických zdrojů stopových prvků došlo ke zvýšení retence vitaminu A a E v premixech, byl pozitivně ovlivněn růst. Autor uvádí, že z tohoto důvodu je možná redukce vitaminu A v krmné směsi o 20 až 30 % za současného obsahu organických forem stopových prvků. Koně Řadu sledování aplikací organických zdrojů, hlavně organické formy chromu (Cr) realizovali na univerzitě v Kentucky, USA. Pagan a kol., 1999 uvádí, že zkrmování Cr koním v množství 5 mg/den snižovalo glukózu, insulin a kortisol ve srovnání s kontrolou s anorganickou formou chromu. Další problematikou, kterou se zabýval „Kentucky Equine Research Inc.“, bylo sledování dotace selenu (Se) do krmných dávek pro závodní koně. Koně se suplementací anorganické formy selenu vylučovaly více Se výkaly než ty, které přijímaly selen v organické formě (graf 7). Absorpce Se byla u anorganické formy selenu byla v průměru 51,1 %, u organické formy to bylo 57,3 % (graf 11). Pagan a kol., 1999 Příspěvek byl zpracován jako podklad pro řešení úkolu NAZV EP 9006 Literární citace jsou k dispozici u autorů příspěvku Ing. Miroslav Šimek, CSc., Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Ing. Libor Klecker, CSc., Ing. Martin Šustala