Stát slibuje méně byrokracie
Praha - Starý vtip říká, že zemědělci mají čtyři nepřátele jaro, léto, podzim a zimu. Je to však vlastně pravda. Závislost na klimatických poměrech je v moderním ponětí tohoto odvětví velkou nevýhodou. Jedním z řešení je použití nových výrobních postupů, odrůd nebo třeba hnojiv. Jiným velkým nepřítelem, což se ostatně netýká jen zemědělství, je pak rozbujelá byrokracie. Na tu si zemědělci právem hojně stěžují.
Míru byrokratické zátěže má snížit ozdravný řez v organizacích, které jsou podřízené ministerstvu zemědělství. Druhým přínosem budou úspory plynoucí ze spojení správních úřadů. Podle ministra zemědělství Petra Bendla by do budoucna mohl obor díky změnám ušetřit deset až patnáct procent provozních výdajů. Jak řekl, „k šetření však nedojde hned, protože nějaké transformační nákladyjsou nutné." V tomto odvětví působilo loni 25 státních organizací, v budoucnu by jejich mělo být pět až šest. V rámci plánované restrukturalizace dozorčích orgánů Ministerstva zemědělství ČR pověřil Petr Bendl letos na jaře výkonem funkce ředitele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Zdeňka Macha. Ten bude současně i nadále stát v čele Státní rostlinolékařské správy. Tímto se má slučovací proces zjednodušit.
Sloučením vzniká nová organizace v oblasti kontroly zdraví rostlin, která bude komplexně řešit kontrolu vstupůdo zemědělské výroby. Úřední kontroly budou koordinované, stejně jako zkušební činnost. Dalším cílem je zjednodušení legislativy a snížení byrokratické zátěže.
Podle Petra Bendla by konkrétní podoba přestavby resortu měla být na jednotlivých ministrech a ministerstvo financí by pouze mělo určit výši úspor.
V tom si s ním notuje i prezident Agrární komory Jan Veleba: „Myslím, že uspořádání institucí v rámci resortu by v žádném případě nemělo vzejít z hlav úředníků ministerstva financí, protože při vší úctě, nemůžou problematiku podrobně ovládat."
V této souvislosti bychom asi měli uvést, že v současném globalizovaném modelu se ze zemědělské výroby vytrácejí vazby na původ výrobku a na jeho sezonní dostupnost. Mizí také charakteristické místní znaky kvality. Téměř vše je unifikované, včetně vzhledu a chutiplodin. V této situaci by patrně mohlo pomoci státní zkušebnictví a šlechtění.
Odpovědnost státu
„Dnes je naše zemědělství postaveno na dotacích. I jejich vyplácení však potřebuje dozor a kontrolu, do které se samozřejmě také zapojujeme. Na druhé straně je velkou perspektivou a také nutností českého zemědělství efektivnost a konkurenceschopnost. Té bez nových poznatků ve vztahu k půdě, hnojení, krmivu, odrůdám a živočišné produkci nedosáhneme," říká Zdeněk Mach, ředitel Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Po ruce má čísla, která dokumentují činnost ústavu. Jeho pracovníci ročně prozkoušejí více než 500 tisíc hektarů zemědělské půdy a odeberou přes 80 tisíc vzorků. Cílem je kontrola úrodnosti v konfrontaci s používáním hnojiv, kalů a sedimentů.
Změny, o kterých uvažují odborníci
- V oblasti kontroly mají ze současných deseti vzniknout tři organizace. První bude kontrolovat rostlinnou výrobu, druhá živočišnou. Ta vznikne ze současné Státní veterinární správy, ke které se připojí pět státních veterinárních ústavů a Česká plemenářská inspekce.
- Kontrolní činnost v oblasti potravin má zůstat na třetí organizaci Státní zemědělské a potravinářské inspekci.
- Přesuny kompetencí v oblastech výroby potravin a živočišné produkce si vyžádají změny zákonů. Podle nynějšího stavu úvah by se s realizací změn mohlo začít v polovině příštího roku.
- Ministerstvo chce zrušit 2400 míst, což má vést k úspoře ve výši 2,4 miliardy korun.
Autor: Karel Sedláček, zdroj: denik.cz