S jarem se záchranná stanice Aves plní ukradenými mláďaty
Kladno - Zajíčci, srnečci, koloušci a selátka. Tak vypadá jaro ve volné přírodě. Ovšem pak přijde člověk a svým zásahem vše zničí. Při pohledu na malého zajíčka krčícího se někde v trávě si hned každý návštěvník lesa začne myslet, že mládě je opuštěné, jistě hladové a určitě je mu smutno.
Rozhodne se tedy jednat a podle svého domnění opuštěné zvíře zachránit. To je ovšem veliký omyl.
Jak řekl Kladenskému deníku ředitel Záchranné stanice pro zraněné živočichy Aves Kladno Petr Starý, v drtivé většině případů zvířata pomoc vůbec nepotřebují. „Říkám tomu, že jsou ta mláďata ukradená, protože si jen lidé myslí, že tam třeba zaječice nechala. Ve skutečnosti je na pastvě a pak se vrátí je nakojit,“ uvedl ředitel Starý.
To samé se týká srnčat či koloušků. „Pokud srnče nepíská a nekňourá půl dne, tak mu opravdu nic není,“ dodal Petr Starý.
Trošku jiná situace nastane, když se třeba malý zajíček krčí v trávě na sídlišti či v městském parku. Navíc takových případů v poslední době velmi přibývá. „Některé druhy zvířat, ať už jsou to veverky, zajíci či bažanti, se stahují do měst. Pamatuji si i případ, kdy si Kladno vybrala divoká prasata,“ vyložil ředitel záchranné stanice s tím, že v městském parku se zajíc prostě cítí dobře.
Když už se stane, že lidé v lese seberou srnečka nebo kolouška, ne vždy se ochráncům podaří ho dokrmit. „Je to složité, velkou úlohu hraje stres. Pokud už lidé mládě ukradli, záleží také na jeho stáří. Zda se vůbec stihl napít od mámy mléka a má v sobě mlezivo a jiné ochranné látky. Nám se to pak těžko dohání,“ vysvětlil Starý.
Loni ve stanici dokrmili z pěti koloušků dva. Ovšem tím péče o ně nekončí. „Samice vypouštíme zpět do přírody, ale samce pustit nemůžeme. Pak by se mohlo stát, že když v lese potká lidi, začne je prohánět. Musíme objíždět hájovny, zda by si ho nevzal nějaký hajný do obory,“ uzavřel ředitel.
Autor: Daniela Řečínská, zdroj:iregiony.cz