Rozhovor

Nedávno se uskutečnil sněm SMA. Jaké hlavní problémy se na něm řešily? Na sněmu, který se konal Branné u Třeboně, se samozřejmě nejvíce diskutovalo o problémech kolem opatření Programu rozvoje venkova (PRV) zahájení činnosti mladých zemědělců a předčasné ukončení zemědělské činnosti. Z usnesení sněmu vyplývá pro prezidium několik úkolů. K nim patří apelovat na ministerstvo zemědělství, aby závěry pracovních skupin a monitorovacího výboru PRV byly akceptovány a nedocházelo ke změnám bez vědomí těchto pracovních skupin a členů monitorovacího výboru, jelikož to pak vytváří dojem jakési formálnosti těchto orgánů. Dalším úkolem je požadovat zásadní úpravy preferenčních kritérií u opatření zahájení činnosti mladých zemědělců a úpravy pravidel opatření předčasné ukončení zemědělské činnosti dle závěrů pracovní skupiny a navýšení prostředků pro obě výše uvedená opatření, jelikož poptávka ze strany žadatelů výrazně převyšuje stávající finanční možnosti opatření Mnozí představitelé zemědělských podniků mají problém sehnat náhradu za techniky odcházející do důchodu. Jak to vidíte vy? Ano ze všech statistických šetření, jak Českého statistického úřadu (ČSÚ) tak i Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, prováděných ohledně zaměstnanosti a struktury zaměstnanců a pracovníků v zemědělství jednoznačně vyplývá, že nám zemědělská populace stárne. A pokud se budu zabývat samotným segmentem řídících pracovníků, hodnoty věkové struktury jsou ještě horší než průměr celého odvětví. Ano i ve svém okolí znám celou řadu podniků, které mají problém s náhradou techniků a vedoucích pracovníků, nebo je tento problém v nejbližší době čeká. Jaká je současná věková struktura pracovníků a podnikatelů v zemědělství? Věková struktura pracovníků v zemědělství se neustále mění a to svým průměrem, který se rok od roku stále více posouvá směrem k důchodovému věku. Nicméně toto je problém téměř celé Evropy a některé země, i zemědělsky velmi vyspělé jako třeba Nizozemsko, se již dostaly do situace, kdy reálně nemají dostatek lidí, kteří by odvedli práci na zemědělských farmách. V rámci České republiky dochází k celkovému poklesu pracovníků v zemědělství od roku 1990, což samo o sobě není tak negativní jev, jako skutečnost týkající se zejména věkové struktury odvětví a jeho vývoj v posledních letech. Od roku 1990 se neustále zvyšuje podíl lidí ve věkové kategorii 55 až 64 let a v kategorii 65 let a více. Naopak v kategoriích kolem 30 let věku dochází k poklesu počtu pracovníků. Z toho vyplývá, že úbytek pracovníků v zemědělství je právě do 40 let věku. Podle ČSÚ ve věkové kategorii 55 až 64 let pracuje v zemědělství 23,3 procenta pracovníků, zaměříme-li se na vedoucí pracovníky, tak se dostáváme na úroveň 27,5 procenta, u věkové kategorie 65 a více let v zemědělství pracuje 7,2 procenta a vedoucích pracovníků 16,9 procenta. Uvedené hodnoty potvrzují, že nejhorší situace je u řídích pracovníků a samozřejmě i vlastníků farem - fyzické osoby podnikatelé, kteří do této kategorie taktéž patří. Věříte, že dotační tituly pro mladé začínající zemědělce a předčasné ukončení zemědělské činnosti přilákají do tohoto odvětví více mladých? Kdybych tomu nevěřil, tak bych existenci těchto dvou opatření nemohl tak výrazně prosazovat. Jedná se o přímé nástroje podpory změny věkové struktury zejména zacílené na hospodáře, kteří jak jsem již řekl jsou součástí kategorie - vedoucí pracovníci, kde je struktura nejhorší. Samozřejmě na druhou stranu je třeba říci , že samotná existence těchto dvou opatření nevyřeší problém negativní věkové struktury v našem zemědělství. Ano, mělo by to být jejich úkolem a efektem zároveň, avšak v poslední době jsme – diplomaticky řečeno – velmi znepokojeni výslednou podobou obou těchto programů. Dobře si uvědomujeme, že čerpání finančních prostředků z evropských fondů podléhá jistým regulím a je třeba každou korunu, která je podporou, velmi důkladně administrovat, ale také je potřeba při jejich tvorbě používat více selský rozum. Co by podle vás pomohlo ještě snížit věkovou strukturu v zemědělství? Jediným liberálním řešením je samozřejmě existence perspektivního odvětví, které dosahuje odpovídajícího zisku a vytváří dostatek disponibilních prostředků pro rozvoj podniků. V takovémto případě nebude potřeba hledat ze strany státu nástroje na řešení projevů málo perspektivního odvětví, jelikož právě věková struktura je projevem neperspektivního odvětví.