Proč je byrokracie kamenem úrazu?

Těžký život zemědělec má, chtělo by se říci. Ale proč se nám nechce říci, že těžký život mají všichni podnikatelé. Proč neslyšíme o antibyrokratické komisi na Ministerstvu obchodu a průmyslu ČR nebo na Ministerstvu financí ČR či snad při Úřadu vlády? Odlišují se snad zemědělští podnikatelé od ostatních? Bezpochyby! Jsme obětí historie Historický vývoj dotační politiky Evropské unie – neboli společné zemědělské politiky, staví zemědělské podnikatele a evropskou administrativu do nepěkné situace. Zemědělští podnikatelé ve starých členských státech mají dotační příjmy pevně zabudované ve svých byznys plánech a podnikatelé z nových členských států nemohou mít přece jiné podmínky, jak by mohli konkurovat. Zavedený pořádek se mění jen těžce. Platby směřující do zemědělství je třeba snižovat pokud možno bezbolestně a zbytek je nutné lépe obhájit před společností. Dotace = finance + papírování Ochrana životního prostředí, welfare zvířat či kvalita potravin jsou jistě důležitá témata. Témata téměř nenapadnutelná, ale také neohraničená, někdy abstraktní. Stačí je mít v zádech a obhajoba dalšího směřování společné zemědělské politiky Evropské unie je poměrně snadná. Je třeba ji ale doplnit velmi důslednou evidencí zvířat, hnojiv, pesticidů, hodnotícími indikátory, kontrolou podmíněnosti ... Ano, administrativních požadavků na zemědělské podnikatele je mnoho, zčásti jsou opravdu nepostradatelné pro řádný chod společnosti, zčásti jsou pouze nutným zlem pevně srostlým s dotacemi do zemědělství. Farmář není obuvník Podnikatelé v jiných odvětvích tak nemusí vést evidenci textilních stavů, nemusí vést evidenci GMO produktů, které jsou použity boty a kabelky, kadeřnice nemusí vést evidenci spotřebovaných kosmetických přípravků. Nikdo z nich ovšem nedostává dotace na každý textilní stroj, na vyrobenou botu či není zákonem předepsáno, kdy a jak máte předepsané kosmetické přípravky používat. Platby v zemědělství jsou koncipovány jako kompenzace vícenákladů, které vyvstaly z legislativních požadavků či požadavků společnosti. Mohou být také investiční pobídkou pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti. Na větších farmách by bylo velmi zajímavé srovnat finanční profit zootechnického úseku farmy a oddělení pro vyřizování dotací, došli bychom jistě k řádovým rozdílům. Na menších farmách lze s lehkou nadsázkou říci, že díky několika hodinám stráveným při administraci žádosti o dotaci na opravu stáje a následných kontrolách získá farmář více prostředků než při celoroční práci s dojnicemi. Kde je pak finanční profit z hodiny administrativní práce a z hodiny práce při ošetřování dobytka? Opravdu je tedy byrokracie tak rozbujelá? Neměli by si farmáři uvědomit, že hodina práce nad papíry související se zelenou naftou má vyšší finanční efekt než hodina polní práce – a být tak trochu zticha? Vidíme tu tři problémy, proč by tomu tak být nemělo. Farmář znalcem legislativy Prvním z nich je nesourodost požadavků a kontrolních mechanismů v oblasti zemědělství. Komunikujeme se Státním zemědělským intervenčním fondem, Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, Státní veterinární správou ČR, Státní rostlinolékařskou správou, Plemenářskou inspekcí a dalšími. Nejmenujeme instituce, se kterými se setkávají všichni podnikatelé, ale pouze ty, které jsou určeny farmářům navíc. Zemědělci musí sledovat kontrolu podmíněnosti, která se každým rokem aktualizuje, pravidla pro projektová opatření Programu rozvoje venkova, pravidla pro agroenvi opatření, přímé platby, národní dotace, legislativu pro ekologické zemědělství. Člověk se v tom často ztrácí. Úředníci jsou také jen lidé Druhým problémem jsou některá, často velmi specifická nedopatření v práci úředníků. Tu a tam je v úřednické práci vytvořen zmetek stejně jako při výrobě obuvi či čehokoliv jiného. V tomto případě je třeba jej včas odhalit a zmírnit důsledky negativních dopadů namísto důsledné snahy o jeho zachování. Nepříjemné je také univerzální nastavení některých kontrolních mechanismů, které nedovolí zahrnout specifika některých farem či investičních projektů. Za těchto okolností jsou pak důsledně vyžadovány požadavky, které mají sice oporu v dotačních pravidlech, byly jistě při jejich přípravě myšleny dobře, ale ve světle konkrétní situace silně odporují logickému smýšlení. Velký počet administrativních operací klade vyšší nároky na počet úředníků a jejich informovanost a dobré informační toky. Vzhledem k velkému rozsahu informací a počtu pracovišť dochází často k odlišným interpretacím požadavků. Na obranu je třeba říci, že zemědělství zahrnuje velký počet specifických životních situací, že české úřady jsou také pod kontrolou evropských institucí a že úředníci jsou také pouze lidé. Určitý mechanismus pro individuální posouzení finančně podpořeného investičního záměru by byl jistě vhodný namísto nelogického dodržování univerzálních pravidel. Specifický životní styl farmářů Charakterové založení drobných farmářů a jejich životní styl je poměrně specifický. Lidé, kteří administrativní práci mají rádi, lidé, kterým vyhovuje práce v kanceláři, u počítače, lidé, jež jsou nadaní či sžití s vyplňováním formulářů a názvy kolonek mají v malíku, si nevyberou práci na farmě. Naopak lidé, kterým vyhovuje práce se zvířaty, manuální práce, pocit volnosti a kontakt s přírodou nemohou být nikterak shazováni a logické či přímo společností žádané, je jejich zaměření na práci a podnikaní na farmě menšího rozsahu. A hle. Najednou přijde jakýsi systém, který nutí i ty živnostníky, kterým administrativní práce není blízká, aby se jí intenzivně věnovali. Rozsah farmy neumožňuje delegovat práci na odpovědného zaměstnance. A naopak menší rozsah farmy nepřináší jakékoliv úlevy v oblasti povinných evidencí. A tu se zřejmě objevuje největší kámen úrazu. Člověk svou náturou určený na práci v přírodě je velmi silně tlačen do kancelářské práce. Úředník pak může stěží pochopit, proč není správně vyplněna jednoduchá tabulka, proč není splněn ten či onen termín. Člověk úřednický by to zvládl jistě daleko lépe, včas a snad i s určitou chutí. A tak dochází k i mírně absurdním situacím, ve kterých lidi, kteří utečou před svázaným životem v kanceláři na farmu, čeká spousta administrativních kroků, jimž se chtěli ubránit. Věříme, že pokud by taková byrokratická zátěž postihla hoteliéry, bankovní úředníky či pojišťovatele, odpor by nebyl tak silný. Využívání poradců – běh na dlouhou trať Jak z toho ven? Určitě je namístě neustále ověřovat, zda jsou vyžadované povinnosti skutečně nutné. Naděje, že by ubylo alespoň řádově pět procent povinností, je však velmi malá. Východiskem pro malé farmáře je získání důvěry v externí poradce, kteří by jim mohli s částí povinností pomoci tak, aby člověk administrativní a člověk farmový dělal to, co vyhovuje jeho životnímu stylu. Jedině tak ustanou emocionální reakce na nutné administrativní kroky. Bezpochyby tu vznikají otázky související s finančními možnostmi farmáře. Nejsme si jisti, zda jde o námitku opodstatněnou v momentě, kdy dotace na poradenskou činnost zůstávají nedočerpány. Farmáři také často nedoceňují případný finanční efekt z dobře vykonané poradenské činnosti. Často jdou spíše cestou úspory nákladů i za cenu výrazného snížení příjmů. Někdy se farmáři rozhodou pro pohodlnou cestu bez cizích lidí na farmě, bez nutnosti komunikovat a vyřizovat záležitosti za po moci někoho dalšího. To se těžko člověku farmovému zazlívá, či dokonce vymlouvá. Kvalita zemědělských poradců roste Otázkou je kvalita dostupných poradců v zemědělství, která ovšem závisí na poptávce. Oblast poradenství bude muset projít určitým vývojem, během něhož se na základě zvýšené poptávky po poradenské práci zapojí do poradenství více zkušených osob, kterým naopak tato poptávka zajistí dostatečné příjmy. Kvalitní a méně kvalitní služby pak budou v průběhu času odděleny na základě zkušeností a doporučení. Nevyhneme se tomu, že v současné době s nedostatkem referencí na jednotlivé poradce si farmář vybere svého poradce třeba až podruhé nebo dokonce potřetí. Nějak se ale začít musí. Přejeme vám optimistický přístup k administrativním záležitostem a nastavení vašeho podnikání tak, aby to vyhovovalo vašemu životnímu stylu. Společnost mladých agrárníků České republiky