Představujeme
Víme, že jste úspěšným hospodářem v jihlavském kraji. Co byste krátce řekl o vaší farmě? Máme rodinnou farmu v Netíně u Velkého Meziříčí, na které hospodařím společně s rodiči a sestrou. Nyní obhospodařujeme 150 ha zemědělské půdy, chováme 55 dojnic, 25 jalovic a také jednoho koně. Ze zemědělské půdy jsou dvě třetiny orné půdy, ostatní jsou trvalé travní porosty. Na orné půdě pěstujeme ozimou pšenici,jarní ječmen, kukuřici, jeteloviny a jako doplňkovou plodinu mák. Co považujete za největší problémy v současném zemědělském podnikání? To není jednoduchá otázka.V dnešní době nese každé podnikání své problémy, takže i v oblasti zemědělství to není jednoduché. Mezi největší obecné problémy bych zařadil nízké výkupní ceny zemědělských produktů, které nám nedovolují plně rozvíjet naše farmy, a tím se připravit na konkurenci z EU. V posledních letech se ukázalo, že i počasí je proti nám. Sucha, povodně to jsou věci, které ovlivňují výnosy a když není dostatečný výnos, jsme ve ztrátě, kterou nemáme čím pokrýt, protože výkupní ceny jsou na hranici výrobních nákladů. Musíme tedy žádat stát o dotace, abychom přežili. Zatěžujeme tím daňové poplatníky, ale oni od nás zase mají laciné potraviny, staráme se o přírodu a o venkov vůbec. Já osobně bych radši měl větší zisk a ztráty pokrýval ze zisku, ale současné výkupní ceny to nedovolují. Co si slibujete od vstupu naší země do EU? Co byste změnil na její zemědělské politice? Nemohu si nic slibovat, já se jednoduše musím přizpůsobit zemědělské politice EU a tomu, co máme vyjednáno za celou ČR. Snad některé zlepšení se dá očekávat v agrárních dotacích. Tím mám na mysli, že budou jasnější pravidla pro získání dotací. Jsem také přesvědčen, že dotační tituly v EU jsou více nakloněny k podpoře mladých zemědělců, což se u nás příliš neprojevovalo. A přitom je to velký problém nás všech na vesnicích i ve městech. Průměrný věk lidí pracujících v zemědělství se neustále zvyšuje a mzda neroste tak rychle, jak by bylo zapotřebí. Ti ve městech si to zatím většinou nepřipouštějí, ale až se začnou potraviny dovážet z EU, a to za podstatně vyšší ceny, protože je u nás nebude mít kdo vyprodukovat, tak se bude naše peněženka divit. Na zemědělské politice sám nic nezměním, proto jsem aktivním členem SMA, kde i já určuji, co tato organizace bude prosazovat v národní i mezinárodní zemědělské politice. Čemu především se věnujete ve SMA? Jsem regionální zástupce pro kraj Vysočina a s výsledky mé činnosti nejsem moc spokojený. Když chcete udělat večer na farmě, musíte věnovat téměř dva dny svého osobního času na přípravu, aby se akce povedla. Tak to uděláte jednou a příště je zapotřebí změnit farmu, ale většina mladých zemědělců vám s tím nepomůže. Nikdo nemá na nic čas, ani zájem,většinou se zeptají, co z toho budu mít, každý by chtěl peníze. Málokdo ví, že tento večer slouží k tomu, aby se mladí zemědělci z jednoho kraje poznali, navázali přátelství, obchodní spolupráci a také se podělili o zkušenosti ze zemědělství. Některá poznaní z praxe vám nikdo na školení či seminářích neřekne, přitom jsou k nezaplacení.Takto to chodí i se získáváním nových členů. Nikdo nevidí, že téměř každý aktivní člen dělá svou práci ve SMA zdarma a v osobním volnu. Když jde tato práce vniveč, přestane vás to bavit. SMA je mladá nezisková organizace, kde je zapotřebí moře práce, která se neprojeví hned, ale třeba až za deset let. Proto se práci ve SMA věnuji i já, aby mého nástupce na farmě zastupovala silná nepolitická skupina lidí, která bude hájit zájmy mladých zemědělců a lidí žijících na venkově. Autor: Jaroslav Trávníček