Počtvrté na mezinárodní konferenci Výměna know-how a zkušeností mezi mladými lidmi na venkově IV

Konference se zúčastnilo 102 osob, a to 31 žen a 71 mužů. Účastníci nebyli pouze z řad zemědělských podnikatelů, ale také ze státního sektoru, vysokoškolské akademické půdy a osoby spojené se životem na venkově či zemědělskou činností. Kromě Čechů se konference zúčastnili i zástupci Slovenské republiky, Maďarska, Polska, Rakouska, Lucemburska, Itálie, Belgie, Holandska, Švédska, Anglie, Irska a Francie. Pro všechny účastníky bylo zajištěno tlumočení z angličtiny do češtiny, stejně tak pro zahraniční účastníky z češtiny do angličtiny.

Třídenní konference byla zahájena ve čtvrtek 8. listopadu 2018 mezinárodním „kulatým stolem“ - uzavřeným jednáním organizace CEJA (Conceil Européen des Jeunes Agriculteurs - the European Council of Young Farmers), která sídlí v Bruselu a zaštiťuje mladé zemědělce v členských státech Evropské unie. Dlouhodobějším bodem jednání bylo sestavení dokumentu, podle kterého by se mělo postupovat, aby dopady Brexitu měly co nejmenší vliv na postavení farmářů Británie a Irska vůči ostatním evropským států. Dále se řešily TOP – UP platby pro mladé zemědělce.

Páteční den (9. 11. 2018) již byl tradičně vyhrazen přednáškám. Úvodního slova se ujali prezident Společnosti mladých agrárníků České republiky, z. s. (SMA) David Brož a prezident CEJA Jannes Maes.

První přednáškou bylo seznámení účastníků konference s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF) skrze Davida Černého – vedoucího oddělení administrace. Tento fond podporuje farmáře na třech úrovních, a to podporou komerčních úvěrů, úvěry poskytované PGRLF a Finanční podporou pojištění (hospodářských zvířat a plodin, produkce lesních školek a lesních porostů). Od 1. ledna 2018 došlo například k navýšení minimální výše podpory z 25 % na 35 % a zvýšení maximální výše podpory z 50 % na 65 % u speciálních plodin nebo k rozšíření předmětů pojištění speciálních plodin o cukrovou řepu. Nyní se nachází výše pojištění speciálních plodin od 35 % do 65 %, pojištění ostatních plodin od 10 % do 50 % a pojištění hospodářských zvířat od 25 % do 50 % z prokazatelně vynaložených nákladů na platbu pojistného.

Režimy kvality potravin v České republiky a v zahraničí byly tématem Ivety Boškové z odboru Agrárního trhu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Dle provedeného průzkumu se pouze 83 respondentů z 500 zajímalo o logo na potravině, avšak více než polovina (295 jedinců) z 500 nakupuje jen podle data spotřeby. Dle tohoto výzkumu se spotřebitelé při nákupu potravin často orientují podle místa jejich původu a nejznámější značkou kvality je pro ně v současné době „Klasa“ nebo „Česká kvalita“. Také v zahraničí mají své značky kvality, jejichž několik zástupců byly představeny posluchačům.

Prorektor České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Petr Valášek představil nejen Univerzitu, ale i možnosti spolupráce s tuzemskými, ale i zahraničními zemědělci. Asi nejbližší by mohla být farmářům Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, která se zaměřuje na oblasti zemědělství, zahradnictví, chovu zvířat, ochrany rostlin, kvality zemědělských produktů, v ochraně a využívání přírodních zdrojů, využití a zpracování odpadů, rozvoji venkovského prostoru, obchodu a mnoha dalších oblastech národního hospodářství. Další neméně blízká by mohla být Fakulta životního prostředí, Fakulta lesnická a dřevařská či Technická fakulta, která se věnuje oblasti zemědělské techniky, technologickému zařízení staveb, zpracování odpadů apod. ČZU také poskytuje zázemí pro Centrum pro vodu, půdu a krajinu. Toto centrum se sestává z jednotlivých úzce kooperujících odborných týmů, které mapují celou šíři problematiky klimatické změny a adaptace na ni. Také zde můžete najít Centrum precizního zemědělství, které koordinuje postupy výzkumu, vývoje a následně implementuje poznatky z oblasti precizního zemědělství a dalších moderních technologií včetně robotiky do zemědělské prvovýroby.

Ze státní sféry byl zastoupen Zuzanou Ryšavou (referentkou oddělení projektových příležitostí) Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). SZIF je akreditovaná platební agentura Ministerstva zemědělství a poskytuje finanční podporu z EU a národních zdrojů (přímé platby, národní dotace, značky kvalitních potravin atd.). Dále administruje a kontroluje platby v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), např. dotační program Zahájení činnosti mladých zemědělců, Investice do zemědělských podniků, či Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh.

Po krátké přestávce následoval výhled do budoucnosti odpadového hospodářství zprostředkované Tomášem Hlavenkou. Zástupce ASHPA nastínil problematiku oběhového hospodářství do běžné praxe. Strategií oběhového hospodářství je vytvoření funkčních vztahů mezi přírodou a člověkem uzavřením toků materiálů v cyklu. Cílem je výrobek s ukončenou životností přeměnit na surovinu, nikoliv odpad.

Na tuto přednášku pomyslně navázala Lucie Valentová, manažerka dotačních projektů pro oblast životního prostředí Agentury ValFia, s.r.o. Tato agentura se již více než 10 let zabývá zpracováním žádostí o dotace v oblasti odpadového hospodářství, zemědělství a dalšími oblastmi podnikání a inovacemi. Více se pak zaměřila na efekt kompostování, jeho přínosy (nahrazení průmyslových hnojiv - 1 t kompostu obsahuje živiny NPK v hodnotě 800 Kč; neutralizace kyselých půd, snížení eroze nebo zvýšení odolnosti rostlin proti chorobám a škůdcům). Svoji přednášku dokreslila fotografiemi z příkladů dobré praxe.

Zdeněk Žalud, pracovník Mendelovy univerzity v Brně a Akademie věd, zvolil za téma své přednášky velmi aktuální téma, a to zemědělství pod vlivem klimatických změn. Klimatická změna má vliv na agrosystémy, (stírá se rozhraní jednotlivých výrobních oblastí, výnosy zemědělských plodin, výskyt chorob a škůdců, kteří se projevují i ve vyšších nadmořských výškách, mají větší počet generací). Díky změně klimatu se u nás začínají projevovat i invazivní druhy; či hydrometeorologické extrémy.

Tento panel byl obohacen i o krátký videospot Matěje Matláka z firmy BASF (Badische Anilin- & Soda-Fabrik). BASF je německá agrochemická firma, které patří k největším na světě. Kromě výroby průmyslových chemikálií, produkuje také plasty, pesticidy nebo geneticky modifikované organismy. Zároveň se věnuje i výzkumu a vývoji za účelem naleznutí chytrých řešení pro jejich zákazníky a tvoří chemii pro trvale udržitelnou budoucnost. Produkty firmy BASF a jejich řešení přispívají k zachování zdrojů, zajišťování výživy a zlepšování kvality života. Prezentována byla například biofolie, která je tvořena z biologicky rozložitelných materiálů a lze ji využívat na zemědělských pozemcích například na pěstování jahodníků. Tato textilie udržuje vlhkost, brání zarůstání záhonu plevelem, plody chrání před znečištěním zeminou a zároveň umožňuje vsakování vody do půdy.

Poobědový panel byl zahájen trochu netradičně a to skype-prezentací švéda Larse Johanssona, zástupcem firemní komunikace a udržitelnosti firmy DeLaval ohledně robotizace a inovací ve zpracování mléka. Prezentace popisovala moderní dojící systém, které umožňuje kontrolovat proces dojení přes mobilní aplikaci (množství mléka, kvalitu mléka atd.). Dále pomáhá i sledovat životní projevy zvířat během dne. Také byl představen robot na přihrnování krmení na žlabu, který v rámci přihrnování krmivo i promíchá.

Ivan Hrbek se ujal rozsáhlé problematiky zpracování produkce na farmě a jeho úskalí v České republice. Tomuto tématu se věnoval především z pohledu legislativy, jaké komplikace se můžou objevit při zpracování mléka, masa, ovoce, zeleniny a při přímém prodeji nezpracovaných produktů.

A jelikož je nyní faremní zpracování velmi aktuálním tématem, věnovala se mu i Diana Benšová z ekostatku Vlkaneč. Jak Diana Benšová říká, finalizace produkce je v dnešní době nejen módní záležitostí, ale z hlediska farmy hlavně příležitostí, jak značně vylepšit ekonomiku provozu. Zpracováním může dojít ke snížení zemědělských „odpadů“, které by jinak skončili třeba na skládce.

„Od revoluce po vlastní bourárnu…aneb co tě nezabije to tě posílí“ byl název příspěvku Drahoslava Návary, který zemědělství vystudoval a věnuje se mu od roku 2013, kdy farmu převzal po svých rodičích. Původně se zaměřili na chov 50 dojnic, ale v roce 1999 přešli na chov masného skotu. Ve svém podnikání využil například podpory PGRLF či PRV. Na vybavení provozu bourárny požádal o podporu z PRV prostřednictvím místní akční skupiny (MAS) Hlubocko-Lišovsko. Pro prodej balíčků hovězího masa je dohnala snaha hledat finančně výhodnější způsob prodeje hovězího masa po BSE aféře. Z občasného prodeje příbuzným a známým se dnes stal prodej 60 % vlastní produkce.

Jelikož nelze vyrábět kvalitní potraviny, pokud zvířata nejsou správně krmena, našel své místo na konferenci mezi lektory i Pavel Koukal z ryze české firmy MIKRO ČEBÍN a. s. Tato firma se již více než 50 let zabývá minerální doplňky výživy hospodářských zvířat. Není to však jediná služba, kterou zemědělcům poskytuje. Ve vlastních laboratořích zpracovávají vzorky krmiv, organizují setkání zemědělců se zahraničními odborníky, aby jim předali nové poznatky ve výživě a chovu hospodářských zvířat a díky využití nejmodernějších softwaru pro výpočty krmných dávek mohou nabídnout svým zákazníkům výrobky a servis na míru dle jejich aktuálních potřeb.

Z regionálního centra Jižní Moravy organizace PRO-BIO se na konferenci představil Petr David, který je zároveň akreditovaným zemědělským poradcem. Jeho přednáška byla zaměřena na ekologické zemědělství v České republice. Asi 12,37 % zemědělské půdy spadá do režimu „EKO“. Více než 410 tisíc hektarů trvalých travních porostů je v ekologickém režimu a pouze 57,6 tisíc hektarů je orná půda, která je využívána ekologickými zemědělci. Necelých 3 200 hektarů tvoří v České republice ekologické sady a 840 hektarů je ekovinic. Produkty, které na těchto plochách vyrostou jsou kontrolovány stejně jako konvenční produkce. Průměrná ekofarma hospodaří s 113 ha. V roce 2014 průměrně občan ČR utratil ročně za biopotraviny 191 Kč. Dle akčního plánu, který má za cíl navýšit spotřebu ekologické produkce je dosažení roční spotřeby biopotravin 600 Kč na občana nebo hospodaření až na 15 % zemědělské půdy.

Zeno von Piatti-Fünfkirchen posluchačům představil jednu z nejstarších ekologických farem v Rakousku, která je zároveň i jednou z prvních příhraničních ekofarem mezi Rakouskem a Českou republikou. Farma má k dispozici 1 100 hektarů, jejichž větší část je na českém území. K farmě připadá i 900 rakouských hektarů smíšených lesů se značným zastoupením dubu, který je těžen na dýhy a parkety a samozřejmě i n palivové dříví. V ekologickém režimu farma hospodaří od roku 1982. Deset stálých zaměstnanců má na starost především rostlinnou výrobu – pěstování obilovin, brambory, kukuřice, konopí, slunečnice, hrachu, jetelovin, ale i cukrové řepy, nebo bylinek (majoránky, bazalky, oregána, fenyklu atd.). Své produkty nabízejí ve velkoobchodech, distribuční síti skupiny producentů či obchůdky s biopotravinami. Statek nabízí i ubytování, což je významným atributem pro lovce, kteří v místních lesích loví například divoká prasata, jeleny, králíky, bažanty.

K oblasti kontrolních orgánů ekologických zemědělců vystoupil Jan Marek, inspektor společnosti AbCert AG, která vznikla v Německu jako jedna z prvních organizací zaměřujících se na kontrolu ekologického hospodaření a bioprodukce. Od roku 2006 má AbCert pobočku i v České republice a kontroluje zde dodržování všech legislativních předpisů i soukromoprávních standardů nejen při produkci a zpracovávání ekologických potravin a krmných směsí, ale i při jejich obchodování a dovozu. Dále nabízí svým zákazníkům podporu při různých certifikačních postupech, a kromě toho i pomoc při kontrole a certifikaci v oblasti produkce dřeva a ochrany klimatu. Kromě základních legislativních postupech se Jan Marek zmínil i o úskalích přechodného období.

Václav Zámečník z České společnosti ornitologické přednesl možnosti spolupráce mezi zemědělskými hospodáři a ochranou přírody. Základem dobré spolupráce je vzájemná komunikace, která je zdrojem informací o výskytu sledovaných živočichů, determinace ohrožení a možností ochrany a přímý návrh ochrany konzultovaný s dotčeným zemědělcem. U některých živočichů může zemědělec i žádat kompenzaci za omezení spojená s výskytem vybraných živočichů, například dotační program (AEKO) na podporu hnízdišť čejky chocholaté na orné půdě nebo chřástala polního.

V programu konference se našel prostor pro prezentaci portálu regionální produkce Morava z první ruky. Adéla Hodinská-Knapová, která byla hlavní hybatelkou tohoto projektu, Neustále ji rozčilovalo, že nemohla najít v obchodech lokální produkty. Díky portálu Morava z první ruky mohou zájemci nakupovat přímo od pěstitelů a chovatelů, kteří třeba původně nepředpokládali, že své zásoby budou prodávat, ale až s postupem času zjistili, že jsou zásoby větší, než jsou sami schopni zpracovat. Na stránkách Morava z první ruky lze najít ale i lidi, kteří nabízejí domácí a autentické ubytování, nebo zážitky a zasvěcení do tradic (vyšívání krojů, výroba košíků, malovaní kraslic, dojení koz či výrobu sýra).

Posledním přednášejícím byl rakušan Elmar Fischer-Neuberger, zástupce farmy Biohof Adamah. Tato původně rodinná farma, kterou založil Gerhard a Sigrid Adama Biohof v roce 1997, dnes daleko přesahuje meze rodinného podniku. Na 120 hektarech (z toho je 74 hektarů vlastních a zbytek pronajatých) pěstují obiloviny, salát, listovou a kořenovou zeleninu. Přibližně 110 zaměstnanců z asi 10 různých zemí, kteří patří do rodiny ADAMAH, se tak věnují zemědělství, logistice, skladování, nákupu, marketingu, zákaznickému servisu či účetnictví tak, aby jejich zákazník byl maximálně spokojený. Samozřejmě při tom všem nezapomínají na dodržování nejlepší chutě a nejvyšší kvality jejich bioproduktů při zachování kvality půdy, či biologické rozmanitosti. Přidanou hodnotu vidí především v přímém marketingu, regionálních sítí a ve spolupráci se spotřebitelem. Proto svoje ekologické produkty dodávají ve formě bedýnek až ke spotřebiteli domů. Firma disponuje 17 dodávkami s chlazením, které týdně rozvezou průměrně 5 500 zakázek.

Poté již následovalo oficiální zakončení přednáškového dne prezidentem SMA ČR Davidem Brožem a pozvání na společenský večer, který se konal od 19:00 hodin ve společenském sále za doprovodu cimbálové muziky Galán. Účastníci zde mohli pokračovat v diskuzi, vzájemně si předávat zkušenosti a rady nabyté z praxe.

Celým dnem s přednáškovou částí prováděla a diskuzi řídila Lucie Melišová, které patří velké poděkování stejně jako všem, kteří přispěli drobnými dárky pro přednášející a účastníky konference (Farma rodiny Němcovy, Jiří Michalisko, Tyčinky Havlík).

Konference „Výměna know-how a zkušeností mezi mladými lidmi na venkově IV“ pokračovala i v sobotu 10. listopadu 2018. Od 7:30 se účastníci konference mohli zúčastnit Mše svaté v prostorách kostela Jména Panny Marie ve Křtinách.

Poté se hromadně přesunuli do Uhřic u Boskovic, kde má hlavní farmu s více než 700 holštýnskými dojnicemi VOS zemědělců a. s. Po provozu návštěvníky provázela hlavní zootechnička Pavla Hrazdírová a ředitel Mojmír Dosedla. Představili jim nový kravín s dojírnou, které vznikli na základech staré stavby. VOS zemědělců a. s. se v rámci živočišné výroby specializuje na výrobu mléka, okrajově na výrobu hovězího masa a také na výkrm brojlerů. Nosným programem živočišné výroby je však výroba mléka. Dojnice jsou soustředěny na středisku Uhřice. Stádo dojnic patří k nejlepším v rámci celého kraje a dosahuje výrazně nadprůměrných výsledků. Výkrm masného dobytka probíhá střídavě na střediscích v Borotíně a Úsobrno. Výkrm brojlerů probíhá na středisku v Cetkovicích, kde k tomuto účelu byl upraven nepoužívaný kravín. Ročně proběhne 6 – 7 turnusů. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin. Hlavními plodinami jsou pšenice ozimá, ječmen jarní, řepka ozimá. Z objemných krmiv pro zabezpečení krmivové základny pro živočišnou výrobu a provoz BPS pěstujeme kukuřici, čirok, vojtěšku, žito, jeteloviny a traviny. Společnost také disponuje se sady pro produkci jablek, višní, švestek a červeného rybízu. Hlavní část sadů s jabloněmi, višněmi a švestkami se rozkládá severně od obce Borotín, podél silnice na Velké Opatovice. Menší výměra višní je pak ještě severně od Velkých Opatovic a červený rybíz je na pozemku u střediska ve Velkých Opatovicích. Na středisku Velké Opatovice je stolařská dílna, která je určena jak pro výrobu v rámci podniku, tak i pro externí zakázky. V rámci provozu stolárny je k dispozici také sušárna dřeva o kapacitě 24 m3. Od roku 2011 je v provozu na středisku ve Velkých Opatovicích bioplynová stanice. Výkon BPS je 1000 kWhe. Veškerá vyrobená elektřina je prodávána do sítě. Odpadní teplo z výroby je využíváno pro vytápění budov v rámci střediska, na sušení produktů rostlinné výroby a také na sušení dřeva.

Druhým navštíveným místem byla výroba sýru Niva a mléčných produktů Mlékárna Otinoves s.r.o. Mlékárna v Otinovsi je spíše malou mlékárnou s asi 45 zaměstnanci s 80letou tradicí. Mléko pochází z 8 místních farem. Denně se z těchto farem sveze více než 30 000 litrů syrového mléka, které jsou během dne zcela zpracovány. Denně se dělá celkem 6 výrobníků a z každého je 324 sýrů, což představuje denně asi 2 000 sýrů, které se přibližně i za den vyexpedují. Takto vytížený postup zajišťuje efektivní zatížení zracích sklepů. Ušlechtilou plíseň si v mlékárně nevyrábí, ale nechávají si ji dovážet z Francie. Mlékárna ročně zpracuje okolo 10 milionů litrů pouze kravského mléka a vyrobí 1 200 tun plísňového sýra. Budova mlékárny prošla kompletní rekonstrukcí, při níž v přízemí vznikla moderně vybavená podniková prodejna. V rámci Programu SAPARD podporovaného Evropskou unií byl vybudován moderní zrací sklep, který zaručuje ideální podmínky pro dozrávání sýrových bochníků. Dříve docházelo ke zrání v jeskyni Moravského Krasu, ale s postupem času tyto podmínky přestaly být akceptovatelné kontrolními orgány a muselo dojít právě k vybudování zracího sklepu s řízeným mikroklimatem. Následně byla kompletně zrekonstruována čistírna odpadních vod. Hlavním produktem Mlékárny Otinoves je sýr NIVA, který kromě ocenění regionální produkt a regionální potravina je také držitelem označení kvalitních českých výrobků KLASA. Vedlejšími produkty jsou také nízkotučný tvaroh, který je vyráběn 2x týdně z odstředěného mléka, dále sladká syrovátka, pasterované mléko, plnotučné mléko a smetana.

Posledním navštíveným místem bylo Bonagro, a. s. Zemědělský podnik Bonagro, a.s. sídlí v Blažovicích a zabývá se základní zemědělskou výrobou. Společnost vznikla v roce 1994 transformací ze Zemědělského družstva Šlapanice. V následujících letech se společnost sloučila s několika dalšími družstvy: Blažovice, Jiříkovice, Bedřichovice, Šlapanice, Prace, Tvarožná a Viničné Šumice. S výměrou zemědělské půdy 4138 hektarů, z toho jen 100 hektarů představují trvalé travní porosty a zbytek tvoří orná půda, je největším zemědělským podnikem v okrese Brno – venkov. Tento okres spadá do řepařské výrobní oblasti, ovšem do vláhově sušší oblasti, kde se dlouhodobé průměrné roční srážky pohybují okolo 490 mm. Převážná část obdělávaných pozemků se nachází v nadmořské výšce 200 až 400 metrů nad mořem. V živočišné výrobě se podnik zaměřuje na chov skotu s tržní produkcí mléka. Chov dojnic je ustájen na dvou farmách, každá farma má svůj uzavřený obrat stáda. Na středisku ve Šlapanicích je ustájeno více než 950 dojnic a na středisku ve Viničných Šumicích je ustájeno 350 dojnic. Roční produkce mléka činí celkem 8,5 mil. litrů mléka, které je dodáváno do mlékárny Olma v Olomouci. Obě střediska jsou vybavena plně automatizovanými dojírnami od výrobce De Laval. Ustájení dojnic ve Šlapanicích je v zrekonstruovaných stájích se stlaným provozem. Ve Viničných Šumicích jsou produkční stáje s roštovým odklizem hnoje, které jsou průběžně rekonstruovány od roku 2006. Veškeré objemné a jadrné krmivo je z vlastní produkce. Rostlinná výroba se specializuje na produkci obilovin a cukrové řepy. Ročně se v podniku vyprodukuje 28,5 tis. tun cukrové řepy, 6,4 tis. tun obilovin a 29,3 tis. tun kukuřice. Bonagro, a.s. poskytuje i různé služby, a to v oblasti autodopravy, zemědělských služeb (např. chemická ochrana rostlin, setí či sklizeň), stavební práce či stravování.