Petr Bendl: Stát nemusí vlastnit lesy za každou cenu v takovém množství

E15: Lesy ČR začaly podepisovat první smlouvy ve velkém tendru na letošní rok a další léta. Neobracejí se na vás lesnickodřevařské firmy s tím, že podepisování smluv začalo pozdě?

Obracejí. Nebyl jsem u vypsání a přípravy tendru, nemohl jsem to ovlivnit. Stejně jako jsem nebyl schopen ovlivnit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže chtěl zcela správně prozkoumat, jestli výsledkem tendru nemůže být něčí monopolní postavení na trhu. Nemohli jsme to stejně jako Lesy ČR než respektovat a čekat, co bude. Chci poté porovnat množství přepouštěných zakázek a rozdíly v cenách. Je to „senátní“ systém, už na jaře se začnou vypisovat tendry na další pětině území na následujících pět let. Byl bych rád, aby u další části tendru bylo jasno, kolik se bude tendrovat klasicky, kolik z toho se bude prodávat na aukcích. Rád bych, aby existovalo nějaké procento prodeje cestou aukcí z vytěženého množství a něco přes burzu.

* E15: To je přece součástí Dřevěné knihy, podle níž jsou firmy povinny prodat pětinu vytěženého dřeva přes burzu a aukce...?

Ale neděje se to.

* E15: Za to není postih?

Není.

* E15: Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů by chtěla, aby podíl prodeje přes burzu a hlavně regionální aukce byl ještě vyšší, až polovina z vytěženého dřeva...

Tomu rozumím, ale je to složitější v tom, jaký sortiment prodávat. Jestli to má být aukce dřeva při pni (v lese – pozn. aut.), nebo jestli to má být už dřevo v nějakém formátu, třeba třímetrová kulatina. I to musí hrát roli v ekonomice Lesů ČR. Jednou z věcí, do kterých mluvit nechci, je odpovědnost managementu za dobrý ekonomický výsledek Lesů ČR. To nemůže být ani součástí debaty veřejnosti. Lesy ČR nejsou sociální ústav. Chceme, aby produkovaly zisk v rozumné míře zajišťující dobrou budoucnost lesního hospodaření. Ceny se podařilo vysoutěžit dobře. Z pohledu Lesů ČR je to dobré. Z pohledu těch, co nakupovali, řeknou: To je drahé. Ale za to Lesy ČR kritizovat nelze.

Burza Lesy ČR nespasí

* E15: Ivan Fuksa nazval Lesy ČR černou ovcí rezortu. Podle vás tomu tak není?

Je to významný podnik s velkým obratem a ziskem, kolem kterého budou vždy nějaké debaty. Tím je nehájím, mám k nim spoustu připomínek.

* E15: Změnil byste nějak manuál k jejich tendrům, tedy Dřevěnou knihu?

Zajímají mě dopady tendrů a diskuze nad Dřevěnou knihou, protože to má být živý materiál, neukončená debata. Dřevěná kniha je mnohem více o Lesích ČR jako o firmě než o lesích s malým l. To je škoda, v tom bychom ji měli doplnit o přistup státu k lesům obecně.

* E15: Změnil byste některý z parametrů velkého tendru?

Je dobře, a to můj předchůdce udělal správně, že to jsou pětileté tendry. Protože jestli po něčem dřevařská veřejnost volá, tak po jistotě, předvídatelnosti. Pokud jsou známi vítězové tendrů, mohou firmy začít jednat s tím, kdo dřevo vytěží, o dlouhodobých zakázkách.

* E15: Takže byste nic neměnil?

Otázkou je, jestli musíme mít v systému přepouštění zakázek tři účastníky, jestli nestačí dva, aby spekulací nebylo tolik. Délka tendru pět let je správně, rozhodující kritérium – cena – je také správně, to celé naředěno o aukce a burzu. Takto to bude nastaveno dlouhodobě dobře.

* E15: Posílil byste prodej přes komoditní burzu ve svém domovském Kladně?

Komoditní burza má specifikum v tom, že tam není možné prodávat dřevo při pni, ale už nějakého formátu. Ukazuje se, že na burze je možné docílit lepší ceny. Když je nějaká firma závislá na nákupu dřeva a něco jí chybí, tak to dokoupí přes burzu a cena je tam o něco vyšší. Ale není to systém, který by mohl Lesy ČR zachránit, že by prodávaly jen přes burzu. To by nefungovalo.

* E15: Skončí ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora?

Kdyby nedělal věci správně, tak by skončil. Je pod velkým tlakem, což je dobře, a nikdo nemá nic jistého. Ani ministr.

* E15: Měly by se Lesy ČR privatizovat?

Potřebujeme především dokončit církevní restituce, protože brzdí proces správy lesa. Jde zhruba o 130 tisíc hektarů, které by měly být vráceny původním majitelům, což sice není tak významné číslo, ale je třeba věc dokončit. To velice pohne venkovem, nyní to brzdí jeho rozvoj a plány obcí. Přál bych si, abychom tuto otázku po více než 20 letech od revoluce byli schopni dořešit. A pak se uvidí. Myslím, že není potřeba, aby stát vlastnil lesy za každou cenu v takovém množství, v jakém je má. Stačí, když bude dělat nějakou politiku podpory lesního hospodářství a politiku rozumné regulace. Více není třeba. Ale to není podle mne otázka na toto volební období. Privátní vlastník se o lesy bude vždy starat lépe. A to není kritika Lesů ČR. Co stát nemusí vlastnit, ať nevlastní. To platí i pro Lesy ČR.

Zeleň? jen dobrovolně

* E15: Letos se má rozhodnout o společné evropské zemědělské politice po roce 2013. Jaká je současná pozice Česka?

Kdybych byl trochu cynický, řekl bych, že odmítáme vše, co navrhuje Evropská komise. Věcně je to správně, nicméně když odmítáte úplně vše, tak nemáte prostor pro dohadování kompromisů. Když říkáte, že s něčím nesouhlasíte, dáváte prostor 26 zemím, které řeknou: Dobře, my bychom něco obětovali ve prospěch něčeho jiného. A my zatím – ve shodě se zemědělci – odmítáme všechno. Měli bychom si říct, jestli nás taková politika neposouvá trochu do izolace. Jestli si umíme říct, co je pro nás absolutní priorita a co je pro nás méně důležité – a s tím začít na evropském kolbišti pracovat.

* E15: Co by české zemědělce nejvíce postihlo?

Co já vidím, že by nás nejvíce ranilo, je povinné ozeleňování. Prosadit jeho dobrovolnost je naší vysokou prioritou. Co bude také klíčové (a není tak viditelné jako návrh uvést sedm procent půdy do klidu, 30 procent ozelenit nebo zastropovat platby podle velikosti farmy), jsou limity pro financování rozvoje venkova. Významnou prioritou by pro nás měla být možnost pustit podle vlastního uvážení peníze do rozvoje venkova a nastavit kritéria tak, aby to venkovu pomohlo – jak zemědělcům, tak radnicím. Aby zmizela dnes často vídaná nevraživost mezi zemědělci a obcemi, abychom je motivovali ke spolupráci. Mohli bychom hledat programy, v nichž budou na sobě obě strany závislé – jako třeba malé bioplynové stanice do pěti šesti set kilowattů výkonu navázané na živočišnou výrobu, které dodávají teplo do obce. Tady bych rád, aby jedním z kritérií byl souhlas obce. To je jedna z věcí, které ekonomicky pomohou zemědělcům i domácnostem.

* E15: Měl by stát podporovat bioplynové stanice s produkcí biometanu, proti čemuž razantně vystupuje nová šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková?

V tomto si myslím, že má pravdu. Bioplyn ano, ovšem nejen pro výrobu tepla a elektřiny, ale především proto, aby zemědělci dostali šanci rozložit rizika z nadúrody, která musí nést. Bioplynka může spotřebovávat živočišný odpad a zároveň bude mít zemědělec kde zhodnotit nadúrodu, aby ji nemusel zaorávat. To je problém letošního roku, kdy byla úroda dobrá a řada zemědělců ji zaorává. Nyní se vedou debaty o tom, že se zvýší DPH a ceny potravin, ale jsou bezpředmětné. To, že dnes prodáte brambory kilo za dvě koruny a loni to bylo za osm korun, vůbec nezávisí na DPH. To závisí na tom, že se jich urodilo hodně a cena jde dolů. Kolem zvyšování DPH je zbytečná hysterie. Daleko větší dopad na cenu potravin a zemědělských produktů bude mít úroda či neúroda. A také ceny energií a nafty.

* E15: Co by měli zemědělci ve společné evropské politice obětovat?

Například zastropování plateb nás tolik nepostihuje a nabízí se, zda s tímto nepřijít jako s kompromisem. To je na debatu dovnitř zemědělského sektoru. Jak to cítím v tuto chvíli, dobrovolné ozeleňování by mělo být prioritou číslo jedna a zastropování číslem pět.

* E15: Proti zastropování se však zvedla vlna nesouhlaných hlasů včetně toho z ministerstva zemědělství za vašeho předchůdce...

Zastropování postihne jen 2,5 procenta firem. To je marginálie. Poté, co se do systému budou započítávat i osobní náklady (na zaměstnance – pozn. aut.), se toto opatření firmám hodně vyhne. Více by je postihla povinnost uvést sedm procent půdy do klidu a ozeleňovat.

* E15: Mají ještě zemědělci šanci dosáhnout v EU rovných podmínek?

Stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD) všude říká, že chceme rovné podmínky – ale nechceme jen spravedlivější? My totiž chceme dorovnávat podmínky pro naši konkurenceschopnost s těmi na západ od nás. Ale přejeme si opravdu, aby i Ukrajinci nebo Rumuni dostávali totéž? Nemají si také jako my počkat a postupně úroveň dorovnávat? Já bych viděl, že druhá možnost je správná. To by zlomilo trh se zemědělskými produkty a nás by to postihlo extrémně. Kdyby najednou to, co dostávají v Německu, měli dostávat i v Rumunsku a na Ukrajině, tak to bychom měli vážný problém.

Komisí proti byrokracii

* E15: Ministerstvo zemědělství a tři pod něj spadající organizace dostaly od Asociace soukromého zemědělství cenu Byrokrat roku. Co s tím uděláte?

Mě to nepřekvapilo, protože jak pronikám hlouběji do chodu ministerstva, musím říct, že jedním z jeho problémů je vysoká míra byrokracie. Významná část je vynucená EU, nejen dotacemi, ale i pravidly, která si EU na naše zemědělce vymýšlí. Pak je tady ale množství byrokracie, již si na sebe vymýšlíme sami. Mám na to nástroj v podobě antibyrokratické komise, v níž je i Asociace soukromých zemědělců, a vyhledává jednotlivosti v zemědělském sektoru, které jsou nadbytečnou byrokracií. Takovými případy máme legislativu zasetou poměrně hodně a musíme je trpělivě mýtit, protože lidem komplikují život a nechrání přitom zákazníka před nekvalitou.

* E15: Chcete snížit nynější počet inspekcí ze sedmi na tři. Proč?

Chtěl bych jen tři inspekce – potravinovou, živočišnou a rostlinnou. V odborné veřejnosti i oboru zemědělství je na tom shoda. Kontrola být musí, tomu se nevyhneme, ale musí mít hlavu a patu. Ať jeden den nepřijdou na tutéž kontrolu dva úřady, které nejsou schopny si mezi sebou říct, kam jdou koho kontrolovat. A tím, že jsou u někoho často, na některé jiné nezbývá. Chce to nějaký řád.

* E15: Chcete snížit počet kontrol?

To ne. Cílem je, aby se něco nekontrolovalo pětkrát a něco vůbec. Každý ví, že dodržování pravidel hry, co se týká kvality potravin, pěstební činnosti a podobně, pod kontrolou státu být musí. Měl by to ale být systém kontroly se vší vážností. Vždyť takto kontrola na vážnosti ztrácí, lidé se tomu i smějí a otravuje to život.

* E15: Ministerstvo musí letos ušetřit desetinu rozpočtu, asi 400 milionů korun. Na čem hlavně?

Na provozních nákladech. Snažili jsme se neomezovat dotační tituly, a jsou tak přibližně ve stejné výši jako letos. Potřebovali jsme také zajistit českou spoluúčast na evropských dotacích, to se také – i ve spolupráci s ministerstvem financí – podařilo. Takže musíme snížit náklady, šetřit, zmenšovat byrokracii a počet lidí na úřadech. Provozní náklady už za poslední dva roky ministerstvo snížilo o 25 procent, což je hodně.

* E15: Kolik lidí z ministerstva propustíte?

Není to žádná revoluce. Jak lidé postupně vzhledem ke zdejší fluktuaci odcházejí, už se za ně nenabírá. Není to radikální propouštění.

* E15: Budou to desítky lidí, nebo více?

Maximálně desítky lidí.

* E15: Na začátku roku byli zemědělci vždy naštvaní, že je v rozpočtu na spoluúčast na evropských dotacích nula, protože se vyplácejí až na konci roku. Je tam nula i nyní, nebo již víte, kolik tam budete moci dát?

Víme, že to bude kolem 650 milionů korun (za loňský rok se vyplácí 1,3 miliardy – pozn. aut.). Snažíme se s unií domluvit, abychom to mohli použít na citlivé komodity, jak je chápe Česko, to je zejména vepřové, chmel, škrob, brambory a podobně, které EU jako citlivé nevnímá. Zatím to vypadá, že nám to Evropa nechce dovolit. Ale pravda také je, že se dotace zemědělcům poměrně výrazně zvedá z 4800 na 5300 korun na hektar, což je významná částka. Postupně se dorovnáváme k úrovni, jakou mají zemědělci na západ od nás, proto jsou také peníze na spoluúčast na evropských dotacích letos poslední. V roce 2013 už nebudou.

Zdroj: eagri.cz