Odpovědi na dotazy k programu Zahájení činnosti mladých zemědělců

     
Společnost mladých agrárníků ČR zaslala dne 31.10.2007 dopis ministru zemědělství se žádostí o vyjasnění podmínek pro poskytování podpory k programu I.3.2. ZČMZ. Důvodem bylo odstranit nejasnosti, které vyvstaly po příjmu žádostí v 1. kole a tím zvýšit právní jistotu těch mladých zemědělců, kteří se do programu ZČMZ zapojili. Zformulovali jsme pět základních dotazů k těm okruhům, kde jsme zaznamenali nejvíce rozporných interpretací. V polovině prosince jsme obdrželi odpovědi, jejichž text vám nyní přinášíme.

Otázka č.1: Dle Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR (dále jen „Dohoda“) čl. 7, bod 7, písm. a) je příjemce dotace povinen vést účetnictví v souladu s předpisy ČR a Pravidly. Nicméně Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (dále jen „Pravidla“) v bodě 14., Způsob účtování o poskytování dotací, písm. a) uvádějí: Příjemce dotace je povinen vést účetnictví v souladu s předpisy ČR. Příjemce dotace, který nevede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je povinen vést daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 235/2004 Sb. o DPH, ve znění pozdějších předpisů, rozšířenou o požadavky dále uvedené v Pravidlech. Z textu Dohody o poskytnutí dotace tedy není zcela zřejmé, jsou-li Pravidla nadřazena této Dohodě, nebo je-li tomu naopak, čímž by došlo k raritní situaci, kdy by příjemci dotace pouze u tohoto jediného programu byli povinni vést účetnictví, oproti žadatelům ostatních programů PRV, kteří mají možnost vést za určitých okolností i daňovou evidenci. SMA ČR se domnívá, že Pravidla poskytování dotací z programu PRV by měla být stejná pro každé jednotlivé opatření a program. Odpověď: V Pravidlech pro žadatele je tento způsob definován jako "Příjemce dotace je povinen vést účetnictví v souladu s předpisy ČR. Příjemce dotace, který nevede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je povinen vést daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 235/2004 Sb. o DPH, ve znění pozdějších předpisů." V rámci Dohody o poskytnutí dotace tento bod uváděn jako povinnost příjemce dotace vést účetnictví v souladu s předpisy ČR a Pravidly. Vzhledem k odkazu v Dohodě o poskytnutí dotace na předpisy ČR a především na Pravidla pro žadatele jsou obě definice shodné, protože dle Pravidel pro žadatele i dle Dohody o poskytnutí dotace je možné vést jak účetnictví, tak i daňovou evidenci. Otázka č.2: S vedením účetnictví souvisí i problematika účtování výdajů. Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkům uplatňovat - buď skutečné prokázané výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (a to prostřednictvím účetnictví nebo daňové evidence) nebo - výdaje % z příjmů. Je potřeba stanovit, zda nebudou v rozporu s dohodou o poskytnutí dotace postupy, kdy poplatník - povede účetnictví nebo daňovou evidenci (kvůli prokázání všech skutečností, které jsou předmětem dohody), avšak při zdaňení příjmů dle § 7 (pokud to bude pro něho výhodnější) uplatní v daňovém přiznání výdaje % z příjmů podle § 7, odst. 9, písm. a), tj. 80 % z příjmů nebo - povede účetnictví nebo daňovou evidenci (kvůli prokázání všech skutečností, které jsou předmětem dohody), avšak Finančním úřadem si nechá stanovit daň paušální částkou, která bude počítána z pořadavaného minimálního základu dle dohody. Odpověď: Zákon o daních z příjmů udává možnost uplatňovat skutečné prokázané výdaje nebo výdaje procentem z příjmů. V rámci prvního případu žadatel o dotaci prokazuje všechny skutečnosti týkající se financování podnikatelského plánu formou účetních/daňových dokladů (faktury, paragony apod.). Ve druhém případě, tzn. při uplatňování procenta z příjmů podobné doklady žadatel postupuje podle Pravidel a v souladu s předpisy ČR, tj. nemusí předkládat konkrétní účetní doklady. O tomto postupu byl informován SZIF a tyto podklady ze strany RO SZIF nebudou požadovány. Otázka č.3: Dle Dohody čl. VIII, bod 5: Po dobu závaznosti podnikatelského plánu je příjemce dotace/žadatel povinen dosahovat minimálně 45% příjmů ze zemědělské prvovýroby… Do výnosů (příjmů) celkem se kromě příjmů z podnikání započítávají i všechny další příjmy (např. závislá činnost). Stejně znějící Pravidla se liší ve výkladu k bodovacím kritériím /viz. Metodický výklad preferenčních kritérií a dalších podmínek pro opatření I.3.2. ZČMZ – „Do výnosů (příjmů) celkem se započítávají veškeré příjmy z podnikání a rovněž příjmy ze závislé činnosti“/. Metodický výklad tedy přesně specifikuje charakter vyjmenovaných druhů příjmů, naproti tomu dle textu Dohody se do výpočtu podílu příjmů ze zemědělské prvovýroby započítávají v podstatě veškeré příjmy žadatele. (…“ i všechny další příjmy“). SMA ČR s touto rozdílnou a nejednoznačnou definicí nesouhlasí, nehledě na jednání SMA ČR a zástupců Řídícího orgánu EAFRD MZe, kde bylo jasně deklarováno, že se budou posuzovat pouze příjmy z podnikání, nikoliv příjmy ze závislé činnosti a už vůbec ne ostatní příjmy (např. příjmy z prodeje nemovitého majetku který není v podnikání, příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku atd.). Našim členům jsme tak nuceni dávat každou chvíli naprosto rozdílné výklady, jelikož ani na mnohých RO SZIF nejsou referenti schopni poskytnout žadatelům jednoznačný a jasný výklad při kolizi výkladů Pravidel, Dohod a metodických výkladů. Odpověď: Tyto celkové příjmy byly v rámci porady ministra stanoveny tak, že do výnosu (příjmů) celkem budou započítávány kromě příjmů z podnikání i všechny další příjmy (např. závislá činnost), a to podle formuláře z daňového přiznání, zároveň však do ostatních příjmů nebude započítáván jednorázový nahodilý příjem. V tomto smyslu byla také vydána tisková zpráva uveřejněná na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a SZIF. Otázka č.4: Dle Dohody čl. VIII, bod 10: Realizací podnikatelského plánu se nerozumí pouze naplnění investic, které budou předmětem dotace z opatření I.3.2., ale i další činnosti a investice, které jsou součástí pětiletého podnikatelského plánu. Na toto bude brán zřetel při kontrole realizace podnikatelského plánu. SMA ČR nerozumí termínu „bude brán zřetel“ – co tedy bude následovat v případě nedodržení podnikatelského plánu? Byl stanoven postup, pokud nastane tato situace? Bude tento fakt důvodem k vymáhání celé částky poskytnuté dotace zpět, popř. vztahuje se na tyto případy sankční systém? Odpověď: Realizací podnikatelského plánu se rozumí realizace všech investic a činností, které jsou součástí celého pětiletého podnikatelského plánu. Z toho vyplývá, že pokud dojde k nenaplnění tohoto plánu, bude následovat sankce ve smyslu 100% navrácení dotace. Otázka č.5: Všichni žadatelé obdrželi při podpisu Dohody písemné instrukce, jak postupovat při zadávání zakázek, a to i ti, kteří z dotace pořizují jen půdu nebo budovy. Pro odstranění případných budoucích nedorozumění je nezbytné jasně stanovit, že v případě nákupu nemovitostí se zadávací řízení nevyžaduje. Odpověď: Výjimka pro tento typ investice vyplývá z §18 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který popisuje obecné výjimky z působnosti tohoto zákona. Konkrétně v bodě 1 písm. g), kdy zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je nabytí či nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv. Z důvodu obecné platnosti tohoto paragrafu nebyla výše zmíněná výjimka zařazena do Pravidel pro žadatele.