Na chmelnicích zůstane asi až pětina úrody

Sklizeno je zatím zhruba sedmdesát procent ploch. Tak paradoxní sklizeň prý nepamatují ani chmelaři, kteří se v branži pohybují desítky let. Přitom čtyři sezóny po sobě se chmelařům podařilo sklidit až 1,5 tuny chmele z hektaru při solidní kvalitě, připomněl Kořen. Právě slušná úroda z minulých let se letos chmelařům vymstila; pivovary mají zásoby ještě z loňska a navíc počítaly s lepšími prodeji. Kořen uvedl, že na chmelnicích se už od jara dělala úsporná opatření, která měla nadprodukci zabránit, stejně ale nepomohla. Celková sklizňová plocha českých chmelnic se už na jaře zmenšila na 4632 hektarů, což je meziročně o 578 hektarů míň. A nestačí to. V podnicích , kde je úroda větší, nechávají chmel stát. V některých podnicích jde třeba o plochu 30 až 40 hektarů. Podle pěstitelů se situace nezlepší ani v příštích letech. Čeští pivaři si sice oblíbili malé pivovary, které kvalitním českým chmelem a hořkou chutí často nešetří, jenže je to prý pořád málo. Šéf chmelařského družstva ze Žatce Zdeněk Rosa vysvětlil, že silnější trend je dovoz levného piva ze zahraničí. Třeba v množství hořkých látek je u něj až pětinásobný rozdíl, přitom jsou to pořád jen haléře na jedno pivo. V kvalitním pivu je chmele zhruba za desetník, v levném pětkrát méně. Českým chmelařům dělá levné pivo starosti. Velké řetězce si podle nich nechávají vyrábět hlavně v Polsku piva pod vlastní značkou. Nejdříve to bylo 200 000 hektolitrů ročně, nyní je to už skoro milion hektolitrů ročně, sdělil Kořen. Používá se pro ně chmelení, které je mnohem menší, navíc z levných a méně kvalitních chmelů, dodal. Kořen z těchto důvodů nepředpokládá, že produkce chmele v České republice v příštích letech poroste. Seifertová Eva