Mládí na venkově nemá zatím zelenou

Program vlády a realita Nevyhovující věková struktura obyvatel ČR je přitom především patrná na venkově a zejména v zemědělství. Mladých podnikatelů nepřibývá, mimo jiné i proto, že přes veškeré proklamace o podpoře mládí zůstává zatím jen u slov. Programy na podporu nastupující generace sice existují, chybí v nich ale potřebné množství motivačních peněz. Přitom se hned v prvním odstavci Programového prohlášení současné vlády v kapitole zemědělství praví, že Vláda „využije plně svých možností k podpoře života mladých lidí na venkově a použije finanční nástroje k urychlení generační výměny v zemědělství“. V rámci PRV je takovým nástrojem podpora mladých začínajících zemědělců. Na tyto účely je v něm ale vyčleněno jen 1,99 procenta finančních prostředků, konkrétně 60 milionů korun. To podle Společnosti mladých agrárníků ČR (SMA) v praxi znamená, že ročně by mohlo zahájit s touto podporou činnost asi 50 mladých zemědělců, za sedm let existence PRV by tak bylo podpořeno 350 nových zemědělských pracovních míst. To by při současném počtu lidí v zemědělství (zhruba 140 000) znamenalo podporu 0,25 procenta mladých lidí v řad farmářů. Umožnit dřívější nástup do podnikatelské praxe by měl také program „Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ)“. Principem je převzetí farem nastupující generací ještě za života současných majitelů, kterým by byla vyplácena jakási důchodová renta. Jenže ani na tento program není dostatek peněz, kromě toho je převod farem daňově zatížen. Podle Jaroslava Šebka, tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR, to v praxi znamená, že nastupující mladý zemědělec zaplatí ještě předtím, než začne samostatně hospodařit, na daních statisíce korun, v případě větších farem se daň z převodu nemovitostí blíží k hranici jednoho milionu. Ministerstvo chce ještě jednat Podle mluvčí Ministerstva zemědělství ČR (MZe) Táni Králové nicméně ministerstvo a nevládní organizace ještě neuzavřeli jednání o konečné alokaci peněz pro opatření PUZČ. „Nic tedy není definitivně rozhodnuto, zástupci ministerstva vnímají výhrady SMA i ASZ a je tedy možné, že dojde k dohodě o úpravách současných podpor,“ tvrdí Králová. Pokud jde o daň při převodu hospodářství na mladé farmáře, ministerstvo podle mluvčí samo navrhlo ministerstvu financí tuto daň zrušit a vedlo s ním „zdlouhavá jednání na toto téma“. „Jednání probíhají dál, ale naděje na úspěch není velká. Bylo by totiž nutné změnit daňový zákon, což je zdlouhavý a komplikovaný proces a navíc není ministerstvo financí této změně nakloněno,“ uvádí Králová. Úřad kromě toho hodlá sloučit podpory začínajících zemědělců s PUZČ, proti tomu ale protestují obě zájmové organizace, neboť se obávají dalšího snížení finanční podpory mladých. Ministerstvo ale souběh obou programů hájí. „Evropská legislativa to tak sama takto nastavuje a má to svoji logiku: mít opatření, které umožní předčasný odchod staršího hospodáře na odpočinek a vedle tohoto opatření další nástroj, který podpoří rozjezd podnikání jeho mladšího nástupce,“ konstatuje Králová. Podle SMA se ovšem za začínajícího zemědělce považuje ten, kdo zahájí hospodaření nejpozději 18 měsíců před datem přiznání dotace. „Toto vymezení je příliš úzké, podmínce vyhoví jen několik osob, dosud přitom platila pětiletá lhůta. ČR sice musí respektovat nařízení Evropské komise, které závazně předepisuje právě18 měsíců, Komise ale neupravuje, co znamená „zahájení“. Je tedy důležité, jak si termín vysvětlí naše administrativa. Nemělo by to být spojeno s vydáním živnostenského listu nebo oprávněním k zemědělskému podnikání, ale třeba k datu zapojení do dotačních programů resortu zemědělství,“ tvrdí například člen prezídia SMA Jiří Kadrnka Podpora mladých je nejnižší v EU V současné době pracuje v českém zemědělství jen asi třetina lidí do 40 let, v porovnání s jinými resorty je mladých v zemědělství o 15 procent méně. Z údajů evropského statistického úřadu Eurostat přitom vyplývá, že již v roce 1998 patřila ČR v rámci tehdejších žadatelů o členství v EU mezi země s nejstarší populací osob pracujících v zemědělství – hůře než my na tom byl pouze Kypr a Malta. Přesto u nás existoval podle analýzy brněnského Centra pro studium demokracie a kultury (CDK) do doby vstupu ČR do Unie pouze jediný dotační titul přímo zaměřený na podporu mladých farmářů, a to možnost získat padesátiprocentní podporu od státu při nákupu, rozšíření a modernizaci farmy. Maximální možná částka činila v přepočtu 6 300 eur, v EU byla a je možná čtyřnásobně vyšší podpora. Analýza CDK také konstatovala, že podpora mladých je v ČR nejnižší ze všech zemí EU. Podle jediného českého poslance v zemědělském výboru Evropského parlamentu, Hynka Fajmona, je podpora mladých začínajících zemědělců v ČR oproti zemím EU skutečně tristní. „U nás se totiž stala podpora farmářů předmětem politického boje. Levicové vlády neměly zájem podporovat soukromé zemědělce, takže nevytváří legislativní podmínky k tomu, aby mohly fungovat a rozvíjet se rodinné farmy,“ tvrdí Fajmon. Co říkají statistiky Důsledky dosavadního přístupu státu k podpoře mladých farmářů dokladují ostatně statistické údaje. Podle dat z posledního strukturálního šetření, které uskutečnil Český statistický úřad (ČSÚ), se od roku 2003 o čtyři procenta zvýšil podíl lidí pracujících v zemědělství, kterým je 65 let a více a o 4,2 procenta se během dvou let zvětšilo zastoupení zemědělců ve věkové kategorii 55 až 64 let. Naproti tomu podíl nejmladších zemědělců do 24 let se podle ČSÚ nemění a představuje zhruba pět procent. Podle SMA navíc podpora mladých klesá po vstupu do EU poklesla. „Vstupem do EU u nás skončily národní dotace pro mladé zemědělce a měl je nahradit operační program. Pomoc začínajícím farmářům a farmářům do čtyřiceti let se však od roku 2004 výrazně snížila. V praxi to podle prezidenta SMA Pavla Moulise znamená, že podpora pro mladé začínající zemědělce poklesla z 350 milionů korun v letech 2001 až 2003 na 80 milionů v letech 2004 až 2006. „Za stejné období – tři roky – se tedy celková podpora snížila na 23 procent oproti dotacím před vstupem do EU,“ uvádí Moulis. Mladí představují konkurenci Žádoucí nástup mladé generace brzdí bohužel i představitelé některých zemědělských organizací při hlasování v takzvaném Monitorovacím výboru, který stanovuje bodovací kritéria pro projekty na čerpání zemědělských podpor. Pro bodová zvýhodnění mladých v tomto výboru podle Šebka hlasují jen ASZ společně se SMA, takže nemají šanci nic prosadit. O výsledku totiž rozhoduje většina, a tu má Agrární komora ČR (AK). Mladí zemědělci přitom vůči AK představují konkurenci v čerpání peněz. To se projevilo i při konstrukci PRV, kde je v části určené na podporu konkurenceschopnosti zemědělců zároveň program PUZČ a zároveň program na podporu odbytových družstev zemědělců tvořených zejména představiteli AK. Zatímco podpora odbytových družstev je nároková a stanovená na dobu pěti let, PUZČ je konstruován principem „do vyčerpání vyčleněných prostředků“, takže je počet žadatelů o podporu limitován. Ing. Petr Havel, zemědělský analytik,vyšlo v týdeníku Profit