Mladí mají snad zelenou

Veřejnost mohla zaznamenat řadu tiskových prohlášení Společnosti mladých agrárníků ČR (SMA), kde požadovala zásadní navýšení finančních prostředků kvůli zvýšenému zájmu mladých lidí podnikat v zemědělství a na venkově. Zástupci organizace uskutečnili mnoho jednání, počínaje u ministra zemědělství Petra Gandaloviče přes ministerské úředníky a konče u profesních organizací zemědělců. A právě unich se projevil palčivý problém, na který SMA naráží po celou dobu své existence a který jen potvrzuje, že vznik organizace mladých farmářů v ČR měl a stále má své opodstatnění. Agrárníky podpořila jediná profesní organizace Jde o nezpochybnitelný fakt, že mladí agrárníci téměř jako jediní požadovali více peněz pro mladé farmáře. S výjimkou Asociace soukromých zemědělců ČR se žádná profesní organizace k požadavku SMA nepřipojila. Zajímavé to je zejména v kontextu dost rozsáhlé mediální kampaně, jejímiž svědky jsme mohli být na podzim minulého roku. V té době jeden neúspěšný žadatel, který nesplnil hranici šestnáct měsíců (dle Pravidel PRV mladý zemědělec může žádat o tuto podporu pouze v případě, že nepodniká déle, než-li 16 měsíců ) pro přiznání podpory, si stěžoval prostřednictvím jedné zájmové organizace na nesystémovost opatření. Byli jsme svědky horlivých prohlášení, jejichž účelem měla být snaha podpořit mladé zemědělce. Bohužel, tato prohlášení přišla v poněkud nevhodnou dobu a z jistého úhlu pohledu připomínala pláč na cizím hrobě. Tento pláč v podobě orodování totiž musí přicházet v době, kdy se podmínky opatření nastavují a nikoli v době, kdy je již podle platných pravidel rozhodnuto. Další dodatečné přiznání dotace jedincům, kteří se z rozličných důvodů do programu „nevešli“by totiž bylo značně nesystémové a popírající původní nastavení pravidel a jejich selektivní účinek. Na druhou stranu, když si někdo vzpomene na řešení výše podpory pro mladé pozdě, ale přece, je to jistě lepší než žádná reakce, byť by účinek byl nulový. Letos v průběhu jara bylo možné sledovat reakce ostatních organizací, jak hájí zájmy zemědělců (snad i mladých), jak se postaví k nastoleného tématu a zda se připojí k požadavkům SMA. Tím by se bezpochyby vyřešilo mnoho následně vzniklých sporných případů, protože ne všichni žadatelé jsou úspěšní. Světe div se – nestalo se tak. Volání bez ozvěny – také reakce Jedno české pořekadlo praví, že jak se do lesa volá, tak se i z lesa ozývá. Organizace přicházející se systémovým návrhem, který jednoznačně podpoří rozvoj a prosperitu resortu, by měla býti minimálně obdařena zpětnou ozvěnou profesních organizací. Buď souhlasnou, nebo nesouhlasnou. Reakce a zpětná vazba je totiž jak pro vyzývající organizaci, tak i pro samotné zemědělce signálem o oprávněnosti a správnosti daného požadavku. V případě návrhu Společnosti mladých agrárníků ČR a jejího volání do pomyslného lesa žádné ozvěna nepřišla. Přesto je to pro mladé agrárníky reakce – vyjma jedné organizace žádná z dalších profesních svazů či uskupení nemá mladé zemědělce jako prioritu a nebýt SMA ČR, tak by možná ani prioritou v dotačním systému nebyli. O věkové struktuře se jen mluví Tento postoj se ale může nepříjemně vymstít všem zemědělcům bez rozdílu věku či formy hospodaření. Problémy s věkovou strukturou pracovníků našich farem jsou známé a vnímají se jako problém minimálně již celé desetiletí. Je to vděčné téma pro různé příspěvky na konferencích, kde se všichni shodují na potřebě problém řešit, avšak daná shoda končí se zhasnutím světel konferenčních sálů. Není bez zajímavosti, že drtivá většina těchto přednášejících, až na výjimky, jsou osoby s věkem nad padesát let. Ženy z českého zemědělství téměř vymizely, což je další alarmující aspekt. Nikdo se tedy neptá, kdo bude stát na jejich místě za deset, patnáct let. Vliv investic se projevuje České zemědělství zažívá vcelku dobré období. Po chudých devadesátých letech, kdy se veškeré výnosy (pokud nějaké vůbec byly) spotřebovávaly na provoz, se nyní na venkově viditelně projevuje vliv investic. Modernizují se nebo přímo staví nové stáje pro zvířata, na polích se pohybuje většinou nová technika. S tím se však nabízí palčivá otázka: Jakou perspektivu mají takové investice, pokud není zajištěna generační obměna dnešních padesátníků, kteří pracují v moderních stájích nebo obsluhují novou techniku. Posilou pro venkov budou mladí Řešení momentálního nedostatku kvalifikovaných pracovníků nabíráním sil z východu není řešením. Tito lidé si přijedou do naší země pouze vydělat peníze. Nejsou těmi, kteří na českém venkově budou bydlet, pracovat a utrácet své peníze v místních službách. V tomto kontextu je třeba vnímat peníze vynakládané na podpory mladých. Cílem opatření na podporu mladých zemědělců tedy není splnění snu o novém traktoru mladého farmáře, ale jeho trvalé bydlení s rodinou a podíl na rozvoji venkova. Další členové rodiny mohou podnikat v dalších, třeba i nezemědělských oborech, a zajišťovat tak stabilitu nejenom samotného zemědělského hospodářství, ale i venkova jako celku.