Ministerstvo zemědělství podporuje přírodě blízká opatření

Hnutí DUHA uvádí, že Ministerstvo zemědělství navrhuje vyškrtnout důležitá opatření, která mají ochránit přírodu i lidi před suchem a ozdravit naše lesy. MZe přitom naopak podporuje opatření blízká přírodě a problematika sucha a ozdravení krajiny je jeho dlouhodobou prioritou.

„Náš rezort byl první, kdo se začal problematikou sucha zabývat z dlouhodobějšího hlediska. Aktivity hnutí DUHA, tedy přírodě blízká opatření, zcela podporuji a jsem rád, že společnými silami bojujeme za naši lepší krajinu, vody a lesy,“ řekl ministr Jurečka.

MZe podporuje výstavbu či obnovu malých rybníků ve vlastnictví obcí, v letošním roce je na tato opatření vyčleněno zhruba 0,5 miliardy korun. Současně podporuje i výstavbu rybníků v soukromém vlastnictví určených pro extenzivní chov ryb (letos zhruba 0,4 miliardy korun).

„Ministerstvo zemědělství v žádném případě nepožaduje, jak tvrdí hnutí DUHA, aby byl v materiálu plán na výstavbu velkých přehrad. Dobře totiž víme, že nejvíce vody udržíme v krajině především dobrým hospodařením zemědělců a lesníků. Pouze chceme, aby bylo v obecné rovině uvedeno, že budování nových vodních nádrží jako zdrojů zásob pitné vody může být jednou z možností především pro budoucí generace, jak bojovat se změnou klimatu,“ uvedl ministr Marian Jurečka.

Ze své gesce MZe podporuje vhodné způsoby udržitelného hospodaření se zemědělskou a lesní půdou. Využívá k tomu i dotační nástroje Společné zemědělské a rybářské politiky EU. Pozitivní skutečností je zvyšování výměry ekologicky obdělávané půdy, extenzivně obhospodařovaných travních porostů, předcházení degradaci zemědělské půdy v oblastech s přírodními a jinými znevýhodněními i realizace pozemkových úprav.

Nejdůležitějším strategickým cílem řešeným Programem rozvoje venkova (PRV) je zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu. Na tento strategický cíl navazuje priorita obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Touto prioritou je řešena jak oblast biodiverzity, tak i půdy a vodních zdrojů.

K naplnění této priority přispívají environmentální opatření. Ta mají pozitivní vliv na vztah zemědělského hospodaření na krajinu a životní prostředí. Patří k nim i plošná environmentální opatření, a to jak na zemědělské půdě, tak i na lesní půdě - přispívají pozitivně k péči o krajinu a životní prostředí.

Na základě definovaných potřeb je největší část rozpočtu PRV 2014-2020 alokována na opatření přispívající k ochraně životního prostředí (zhruba 59 %).

Cílem je podpořit vhodné hospodaření k ochraně biodiverzity na 850 tis. ha zemědělské půdy a 3 tis. ha lesa, k ochraně vody na 397,5 tis. ha zemědělské půdy a z hlediska ochrany půdy na 433,5 tis. ha zemědělské půdy a 13,6 tis. ha lesů.

Z technických řešení je v rámci PRV podporována realizace pozemkových úprav. Zároveň je poskytování přímých podpor a některých podpor PRV zemědělcům podmíněno dodržováním pravidel cross compliance – povinných požadavků na hospodaření a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy. V rámci tohoto nástroje je nastavena řada pravidel, která podporují retenci vody v krajině, například ochrana krajinných prvků mokřad, vodní tok či niva. V případě neplnění pravidel jsou podpory kráceny.

Státní pozemkový úřad (SPÚ) v loňském roce realizoval opatření vedoucí k zadržování vody v krajině a protierozní opatření za zhruba 300 milionů korun. Pro letošek je na tato opatření vyčleněna částka kolem 800 milionů, která bude čerpána především z fondů EU prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Ředitelka SPÚ Svatava Maradová navíc loni podepsala spolu s generálními řediteli státních podniků Povodí Labe a Povodí Odry dohodu o vzájemné spolupráci. Ta se bude týkat zejména zmírňování negativních dopadů sucha a nedostatku vody a realizace protipovodňových opatření.

Hnutí DUHA, jehož žádný zástupce se nezúčastnil desítek odborných jednání, zcela nepřiměřeně kriticky komentuje postoj MZe k hospodářské úpravě lesů. Tato jednání mezi ministerstvy, za účasti odborníků, se konala několik měsíců. Výsledkem odborné výměny názorů s řadou argumentů je aktualizovaný text opatření či úkolů.

Z původních více než čtyř desítek opatření zůstal jediný rozpor, a ten se týká úkolu „Dopracovat právní úpravu kontrolních metod hospodářské úpravy lesů za účelem jejich praktického uplatnění v lesích obhospodařovaných výběrnými principy“.

Ministerstva rozdílně vnímají souvislosti tohoto úkolu s adaptací lesních porostů na změny klimatu. Přínos úkolu ke zvýšení odolnosti lesních ekosystémů a jejich adaptaci vůči projevům změn klimatu nelze dle Ministerstva zemědělství dovodit.

Žádná metoda hospodářské úpravy lesů nemůže být ze své podstaty adaptačním opatřením, protože existence či neexistence metody a její využívání nemá dopad ani na změnu klimatu, ani na adaptační schopnosti ohrožených lesních porostů.

Nelze účelově zaměňovat hospodářsko-úpravnické metody plánování s hospodářskými způsoby (způsoby hospodaření) uplatňovanými v praxi lesnického hospodaření. Užívání jakéhokoli hospodářského způsobu (tedy i výběrného) není v současné právní úpravě nijak omezeno, a nebrání tedy využívání jemnějších, „přírodě bližších forem hospodaření“. Mezi ty je možné zařadit i MZe preferovaný a v praxi již hojně využívaný hospodářský způsob „podrostní“ (činí zhruba 29 % plochy lesů).

Rozvoj kontrolních metod hospodářské úpravy (metod pro výběrné lesy) je nutné považovat za potřebný a logický prvek dalšího rozvoje hospodářské úpravy, a to zejména ve vztahu k vlastnímu hospodářskému plánování a především k jeho kontrolovatelnosti, ale s adaptačními opatřeními na změnu klimatu nemá žádnou spojitost.

Do projednávání Národního akčního plánu zapojilo MZe i zástupce největší nevládní organizace vlastníků lesů Sdružení vlastníků obecních a soukromých majetků, kteří mají obdobný názor jako MZe.

Autorka: Markéta Ježková - tisková mluvčí Ministerstva zemědělství, zdroj: eagri.cz