Ministerstvo tajilo ztrátu 130 miliónů, teď tvrdí, že za ni nikdo nemůže

O celé kauze, která se týká nedotaženého záměru směnit lukrativní budovy dřevařského výzkumného ústavu a následného zaplacení podivně vysoké 130miliónové náhrady škody realitce Amádeus Real, informovalo Právo už na konci srpna.

Jde o to, že se spuštěním privatizace zkušebních ústavů ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem (ODS) v roce 2008 se zastavily veškeré majetkové přesuny a prodeje včetně plánované směny pražských budov dřevařského ústavu.

Realitka Amádeus Real, která měla bez výběrového řízení s požehnáním MPO tuto směnu provést, se vzápětí začala ohánět tím, že jí vznikla škoda, a vymohla si na státu mnohamiliónové odškodnění.

MPO, které jako zakladatel zkušebních ústavů bylo podle zákona za jejich privatizaci odpovědné, ale tvrdí, že nikdo nepochybil. „V roce 2008, kdy byl připravován materiál pro schůzi vlády s návrhem na privatizaci státních zkušebních ústavů v zakladatelské působnosti MPO, se případný závazek z nerealizované smlouvy o uvedené směně nemovitostí nejevil jako významné finanční riziko,“ uvedla mluvčí resortu Veronika Forejtová.
Podle zákona ale MPO mělo vládu na toto riziko upozornit a současně se pokusit najít řešení, jak ho eliminovat. Pokus o privatizaci zkušebních ústavů definitivně zkrachoval loni v létě.

MPO vinu odmítá s odkazem na kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k hospodaření zkušebních ústavů.

„V případě dřevařského ústavu byla v rámci této kontrolní akce prověřena rovněž záležitost vzniku a převodu závazku Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského vůči společnosti Amádeus Real. Zjištění z této části kontroly je výslovně uvedeno v textu výsledné kontrolní zprávy NKÚ se závěrem, že v této souvislosti nebylo zjištěno žádné pochybení jak ze strany zakladatele, tak ze strany státního podniku,“ tvrdí Forejtová.

Podle samotného NKÚ to ale není pravda. „Nejvyšší kontrolní úřad se ve svém kontrolním závěru nezabýval zmrazením majetkových transakcí souvisejícím s chystanou privatizací. V kontrolním závěru NKÚ prokazatelně není jediná zmínka o společnosti Amádeus Real,“ odmítla tvrzení MPO mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková.

Amádeus Real, která patří podnikateli Václavu Klánovi, se měla podle MPO stát vlastníkem lukrativních budov dřevařského výzkumného ústavu v Praze Na Florenci. Shodou okolností se tato realitka nyní domáhá vyplacení stovek miliónů za údajné chyby úředníků také v Ostravě, miliardovou pokutou pak hrozí kvůli jinému projektu i magistrátu Plzně.
Podle oslovených právníků MPO nejenže zřejmě porušilo péči řádného hospodáře a povinnosti při správě cizího majetku, ale navíc mohlo přispět k naplnění trestného činu podvodu. Některé okolnosti, včetně nejasného vzniku pohledávky realitky a její poutě přes několik státních podniků, totiž vzbuzují podezření, že mohlo jít o promyšlený tunel.

Na výši údajné škody se totiž shodli dva znalci z Ústí nad Labem, kteří se jinak dlouhodobě angažují ve zdravotnictví. „Znalecký posudek, na základě kterého byla stanovena výše nároku firmy Amádeus Real, byl zpracován Janem Christophem 9. února 2009. Z iniciativy státního podniku Pražské papírny (první z firem, na kterou byla pohledávka realitky za nesolventním dřevařským ústavem převedena, jak už Právo dříve uvedlo, 130 miliónů jí nakonec zaplatil ČPP Transgas – pozn. redakce) byl 3. dubna 2009 zpracován oponentní znalecký posudek Petrem Landou. Závěry obou posudků byly obdobné,“ sdělila Právu Forejtová.

Jmenovaní znalci jsou přitom dlouhodobě propojené osoby. Oba figurovali třeba v soukromé nemocnici v Lounech, spolu seděli i ve vedení někdejšího Penzijního fondu VZP.

„Já si na ten posudek nepamatuju. Takto z hlavy vám k tomu nic neřeknu, protože těch věcí teď dělám poměrně dost,“ řekl ve čtvrtek Právu do telefonu Christoph.

Na dotaz, zda ví o tom, že oponentní posudek v kauze, kde státu vznikla škoda 130 miliónů, vypracoval s obdobným závěrem jako on jeho někdejší spolupracovník Landa, zareagoval: „Zrovna sedí vedle mě, jedeme v autě.“ Ani Landa si ale na okolnosti zmíněných posudků nevzpomněl.Jak si státní podniky předávaly pohledávku realitky
Vedle toho, jak vedení ministerstva průmyslu postupovalo při spuštění privatizace zkušebního dřevařského ústavu, poutá pozornost také způsob, jakým se MPO rozhodlo vyplatit firmě Amádeus Real požadovaných 130 miliónů.
Dřevařský ústav totiž na zaplacení této sumy neměl dostatek prostředků, a tak v březnu 2009, ještě za ministra Martina Římana, MPO rozhodlo, že finanční závazek výzkumného ústavu převezme jiný státní podnik, Pražské papírny.
Ty ovšem peníze pro platbu developerovi rovněž podle účetní závěrky za rok 2009 neměly (i když MPO tvrdí, že ano), se souhlasem MPO se je později pokusily získat dražbou připojeného státního podniku RKT – Rovnací a kotevní technika. Pokus o dražbu však skončil nezdarem.
Nakonec byly papírny i se svým 130miliónovým závazkem z rozhodnutí ministra průmyslu Vladimíra Tošovského (nestraník v úřednické vládě Jana Fischera) o rok později sloučeny s další státní společností – ČPP Transgas.
Tato firma, v níž skončila část aktiv bývalého Transgasu, zprivatizovaného v roce 2002, poté developerovi Amádeus Real nárokovanou sumu v roce 2010 vyplatila.

Autor: Jakub Svoboda, zdroj: novinky.cz