Kontrolní úřad a farmáři

Státní rostlinolékařská správa (SRS) je považována za odborný i kontrolní orgán v oblasti ochrany rostlin. Podléhají začínající hospodáři nějaké úvodní registraci u této instituce, anebo žádný podobný krok není nutný? Záleží na tom, v jaké oblasti zemědělství bude začínající zemědělec (podnikatel) podnikat, většina zemědělců nemusí být registrována s ohledem na zákon o rostlinolékařské péči. Registrace se týká podnikatelů, pokud budou uvádět na trh určité rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty vypěstované nebo vyrobené na území České republiky, nebo dovážet určité rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, s výjimkou dovozců, kteří je dovážejí jen pro vlastní užití nebo ke spotřebě během přepravy, pokud přitom nemůže dojít k rozšíření škodlivých organismů, dále pokud provozuje na území České republiky společný obchodní sklad, odesílací středisko nebo balírnu určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo tyto rostliny a rostlinné produkty na území České republiky pěstuje. O jaké rostliny jde, hovoří vyhláška č. 215/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 159/2009 Sb. a vyhlášky č. 75/2010 Sb. Dále začínající hospodář podléhá registraci, pokud žádá o vydávání náhradních rostlinolékařských pasů nebo o oprávnění k jejich vystavování. V těchto případech musí být zapsán do úředního registru Státní rostlinolékařské správy pod registračním číslem. Existuje nějaké minimální doporučení pro farmáře, s čím by se měli seznámit, pokud není v jejich silách studovat veškerou související legislativu či další materiály v širším rozsahu? Zákon o rostlinolékařské péči je nesmírně složitá právní norma, které má návaznost na právní předpisy Evropské unie. Pokud chce být začínající farmář seznámen s platnou legislativou či dalšími materiály v širším rozsahu, stačí, aby sledoval webové stránky Státní rostlinolékařské správy na internetové adrese www.srs.cz. Najde na nich zákon o rostlinolékařské péči a všechny prováděcí předpisy na jeho základě vydané, a to v celé své genezi. Další možností je návštěva obvodního oddělení SRS (na každém okrese), kde jsou pracovníci schopni podat patřičné informace, které se týkají nejenom platné legislativy. Je vhodné v této oblasti využívat komerční poradenské firmy? Existují komerční poradenské firmy, které se touto činností zabývají. I živnostenský zákon takové podnikání umožňuje. V tomto oboru jsou i zemědělští poradci, kteří jsou evidováni Ministerstvem zemědělství Dále se touto problematikou zabývají různé odborné organizace a jiná odborná či občanská sdružení. Zda je vhodné využít služeb komerční poradenské firmy, ponechávám na uvážení farmářů Podléhají kontrole Státní rostlinolékařské správy i fyzické osoby, které nejsou zapsány v evidenci zemědělských podnikatelů, tedy ty, které provozují rostlinnou výrobu v malém rozsahu, většinou pro soukromé účely a používají přípravky pro ochranu rostlin koupené v maloobchodní síti? Fyzické osoby, které nejsou zapsány v evidenci zemědělských podnikatelů, rovněž za podmínek stanovených zákonem o rostlinolékařské péči, podléhají kontrole Státní rostlinolékařské správy. Ve vztahu k těmto osobám však více působí obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které podle zákona o rostlinolékařské péči projednávají ve svých obvodech přestupky nebo jiné správní delikty. Například může jít o výskyt a šíření plevelů, jako škodlivých organismů, které se šíří z neobdělávané zemědělské půdy a neudržované nezemědělské půdy a které ohrožují životní prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat a ukládají odstranění zjištěných nedostatků se stanovením lhůty. Jaké základní povinnosti vyplývají pro farmáře z oblasti působení SRS? Základní povinnost farmářů vyplývajících z oblasti působnosti Státní rostlinolékařské správy jsou dost široké, neboť její působnost se týká ochrany rostlin a rostlinných produktů, opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů, přípravků a dalších prostředků, mechanizačních prostředků, rostlinolékařského dozoru a řízení ve věcech rostlinolékařské péče včetně nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření, řešení krizových situací a ukládání pokut, dále odborných rostlinolékařských činností a odborné způsobilosti k jejich výkonu. Jsou kontrováni i farmáři, kteří nejsou typickými spotřebiteli přípravků pro ochranu rostlin, například majitelé farem s trvalými travními porosty v horských oblastech, které jsou extenzivně obhospodařovány? Vzhledem k tomu, že zákon o rostlinolékařské péči zahrnuje velmi širokou oblast působnosti, tak ano, jsou kontrolováni všichni farmáři, tedy i ti, kdo hospodaří extenzivně. Pokud pomineme kontrolní činnost Státní rostlinolékařské správy, jakých služeb může farmář z vaší strany využít? Mohou se farmáři obracet na pracovníky správy například s žádostí o radu v oblasti určování rostlinných škůdců či s dotazy na doporučenou ochranu? Pokud se týká otázky, jakých služeb může farmář z naší strany využít, je třeba říci, že Státní rostlinolékařská správa je orgán státní správy ve věcech rostlinolékařské péče a z tohoto titulu se ani nemůže chovat jako poradenská firma. Na druhou stranu Státní rostlinolékařská správa je podle zákona povinna zveřejňovat určité informace, které se nachází na naší internetové stránce. Pokud farmář chce získat přehled o těchto údajích na úvodní stránce pod složkou „povinně zveřejňované informace“ najde položku „životní situace“, na které má možnost se seznámit prakticky se všemi situacemi, které se ho z hlediska rostlinolékařské péče týkají. Rovněž lze na webových stránkách najít informace, které se týkají registrovaných přípravků na ochranu rostlin, včetně jejich použití, omezení a podobně, informace o aktuálním výskytu a prvních výskytech škodlivých organismů. Pokud bude mít jakákoliv osoba podezření na výskyt regulovaných (karanténních) škodlivých organismů, tak je dokonce povinna podle našeho zákona o této skutečnosti informovat Státní rostlinolékařskou správu, která provede na místě patřičné šetření. Na webových stánkách SRS je také pro veřejnost k dispozici rozsáhlá fotogalerie škodlivých organismů. Kdyby farmář chtěl Státní rostlinolékařskou správu v těchto záležitostech kontaktovat – kam se může obrátit? Jsou k tomuto účelu zřízeny regionální pobočky správy? Farmář může kontaktovat pracovníky Státní rostlinolékařské správy na úrovni okresu, kraje a dále pak v centru v Praze. Veškeré kontakty rovněž nalezne na internetové stránce www.srs.cz. Kontroly podmíněnosti (cross compliance) budou od příštího roku rozšířeny o blok požadavků, které souvisí s používáním přípravků na ochranu rostlin. Dojde tak k rozšíření kontrolní činnosti instituce nebo potřebný rozsah kontrol již probíhá v současnosti? Budou se stávající kontroly a kontroly v rámci cross compliance významně lišit? Kontroly požadavků v souvislosti s používáním prostředků na ochranu rostlin se prakticky provádí již v současné době. Od příštího roku však budou stanoveny přísnější limity na používání těchto prostředků. Setkáváte se s problémy, které by mohly způsobit, že uvedená oblast kontrol podmíněnosti bude pro zemědělce spíše hůře splnitelná, nebo si myslíte, že české farmy jsou v této oblasti vhodně připraveny? Ze závěrů naší kontrolní činnosti vyplývá, že české farmy jsou na tyto přísnější limity připraveny. V jakých časových intervalech mohou kontroloři Státní rostlinolékařské správy navštívit farmu? Četnost kontrol je otázka individuální, je pochopitelné, že na farmě, kde jsou zjištěny problémy, musí být kontrola častější. Jak se kontrolor Státní rostlinolékařské správy prokazuje? Kontrolor se prokazuje služebním průkazem Státní rostlinolékařské správy. Jaké jsou důležité či méně známé povinnosti farmáře vůči kontrolorovi? Povinnosti farmáře vůči pracovníkovi, který provádí kontrolu, jsou stanoveny v zákoně o státní kontrole a souvisí s právy kontrolních pracovníků, které jsou vymezeny tak, že inspektor provádějící kontrolu může vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly. Další povinností je, aby kontrolovaná osoba ve stanovených lhůtách předložila originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží. Kontrolor se může seznamovat s utajovanými informacemi, jestliže se prokáže osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto informací, vydaným podle zvláštního právního předpisu. Kontrolor také může požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech. Právem kontrolora je dále zajišťovat doklady, ale jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů. Požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků je také právem kontrolora. Rovněž v případech stanovených zákonem ukládá kontrolor pořádkové pokuty a používá telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly. Dále pak kontrolované osoby jsou povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků. Fyzické osoby nemají shora uvedené povinnosti v případech, kdyby jejím splněním způsobily nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Navíc kontrolované osoby jsou povinny v nezbytném rozsahu, odpovídajícímu povaze jejich činnosti a technickému vybavení, poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. Jak se o kontrole farmář dozví a jaké má práva v souvislosti s kontrolou? Jako je tomu v současné době, návštěvy kontrolorů budou probíhat přesně podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, podle plánu kontrol, který se zpracovává na každý rok. Zákon nepředpokládá, že kontrola by se měla ohlašovat předem, a to z pochopitelných důvodů, neboť kontrolovat se má skutečný stav v daném místě a čase. Pokud by byla kontrola ohlašována předem, lze důvodně pochybovat o tom, že by to byla kontrola objektivní. Základním právem farmáře v souvislosti s kontrolou je, že musí být seznámen s obsahem protokolu o kontrolním zjištění a být mu předán jeho stejnopis, proti kterému může podat písemné a zdůvodněné námitky ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení. Pokud se týká běžné kontroly, vzhledem k tomu, že se jedná o státní kontrolu, farmář ji nemůže odmítnout, aniž by se vystavoval možnosti postihu podle zákona o státní kontrole, podle kterého mu v tom případě hrozí pořádková pokuta až do výše padesát tisíc korun. Trochu jiná situace z hlediska státní kontroly je u kontrol podmíněnosti, také nazývané cross compliance, nebo křížová kontrola. Tyto kontroly provádí Státní rostlinolékařská správa na základě veřejnoprávní smlouvy se Státním zemědělským a intervenčním fondem a jsou také vykonávány podle zákona o státní kontrole. Jsou prováděny u přípravků na ochranu rostlin a Státní rostlinolékařská správa je kontrolovaným osobám oznamuje ve lhůtě čtrnáct dnů před jejich provedením. Každý, kdo podléhá této kontrole, si musí být vědom toho, že když poruší požadavky kontroly podmíněnosti, současně tím porušuje i národní právní předpisy a vystavuje se nebezpečí postihu i za toto porušení. V těchto případech platí, že pokud farmář odmítne nebo zmaří tuto kontrolu, zkrácení výše podpory nenahrazuje pořádkovou pokutu, která mu může být udělena. V jaké míře používáte přípravky na ochranu rostlin na vaší zahradě? Prostředky na ochranu rostlin používám. Pokud se mne zeptáte jaké, na tuto otázku bohužel nemohu konkrétně odpovědět, neboť jako statutární zástupce Státní rostlinolékařské správy se nemohu dopustit nekalé hospodářské soutěže. Obecně je známo, že jsem zastáncem ekologického zemědělství. Považujete používaní přípravků na ochranu rostlin v České republice za adekvátní v souvislosti s bezpečností potravin či propagací zdravého životního stylu? Domníváte se, že že jsou opodstatněné předsudky o „jablcích plných chemie“? Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v České republice je nižší než v zemích západní Evropy. Výhodou je i tradičně vyšší vzdělanost pracovníků v zemědělství v porovnání s řadou zemí Evropské unie. Všechny přípravky používané v zemích unie prochází podrobným posouzením rizik pro zdraví lidí a životní prostředí. Osobně považuji produkci z České republiky za bezpečnější a zdravější než velké a krásně vybarvené ovoce a zeleninu ze zahraničí, zejména pak z tropických zemí. Považujete omezení pro používání přípravků na ochranu rostlin v rámci integrované produkce či ekologického zemědělství za vhodnou alternativu konvenčnímu hospodaření, nebo existují obecná rizika pro celý systém – například nevhodné rozšíření chorob či škůdců z neošetřených ploch? Integrované systémy ochrany rostlin není vhodné stavět do protikladu s konvenčním zemědělstvím. I konvenční zemědělci využívají mnoho opatření, která jsou povinná v systémech integrované produkce. Hlavním cílem integrované ochrany je použití přípravků pouze v těch situacích, kdy je ošetření nezbytné. Dává se přednost přípravkům šetrnějším pro zdraví lidí a životní prostředí. Součástí systému jsou i opatření pro prevenci výskytu rezistence. V pojetí EU by obecné zásady integrované ochrany měla respektovat většina pěstitelů. Česká republika není v tomto ohledu výjimkou, úspěšně se u nás již tradičně uplatňují například systémy integrované produkce ovocných dřevin (SISPO – Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce) a révy vinné. Rozhodně si nemyslím, že by se měly tyto alternativní metody ochrany rostlin negovat. Seriózním argumentem nemůže být ani riziko šíření škodlivých organismů z pozemků, kde se aplikuje například integrovaná produkce, neboť většina škůdců, kteří jsou schopni aktivního šíření, se mohou šířit z rezervoárů, jako jsou divoce rostoucí hostitelé, kde se neprovádí žádná ochrana. Petr Mareš SMA ČR