Kongres evropských farmářů: zemědělství, nepostradatelné pro evropskou společnost

Prohlášení z druhého kongresu evropských zemědělců, který se konal 16. a 17. října 2006 ve Štrasburku

1. Při příležitosti druhého „Kongresu evropských farmářů“ ve Štrasburku, evropští farmáři, muži i ženy, přijali následující deklaraci: Zemědělství – nepostradatelné pro evropskou společnost

2. Evropské zemědělství je charakterizováno rozmanitostí a udržitelností produkce potravin a obnovitelných zdrojů a poskytováním dalších služeb, zahrnujících ochranu kulturní krajiny a životního prostředí. Celkově jde důležitou část hospodářství, nepostradatelnou pro evropskou společnost.

3. Rozmanitost služeb, obchodovatelných nebo neobchodovatelných, může být zabezpečena dlouhodobě, pouze pokud jsou veškeré činnosti v zemědělství honorovány tak, jako jiné sektory hospodářství, poskytující služby společnosti.

4. Zemědělství je nejdůležitější hospodářskou činností venkovských oblastí, tj. na 90 % území EU. Společně s navazujícími sektory zajišťuje práci a potraviny pro více než 34 milionů zaměstnanců. Zemědělství také hraje rozhodující roli v udržení konkurenční schopnosti venkovských oblastí.

5. Evropské zemědělství je založeno na sociálním modelu hospodaření, jehož základem jsou rodinné farmy. Jejich úspěch se opírá o silnou spoluúčast žen a mladých lidí. Evropští zemědělci požadují peníze, stabilní obchodní podmínky, podporující jejich úsilí

6. To znamená podrobně prozkoumat všechna opatření uplatňovaná EU a na národní úrovni, jak by mohla ovlivnit schopnost evropského zemědělství být úspěšné v soutěži a jaký by mohla mít dopad na ekonomiku a sociální strukturu venkovských oblastí. Standardy udržitelné produkce musí být stanoveny globálně kvůli příslušným mezinárodním orgánům. Na specifické obtíže nových členských zemí, vycházející ze situace na trhu, postupného zavádění přímých plateb a přístupu k úvěrům, se také musí reagovat vhodnými opatřeními.

7. Při jednáních s WTO musí komise rozhodně uchránit současnou společnou zemědělskou politiku. Nesmí také dělat ústupky z poslední nabídky z října 2005. Evropský model zemědělství byl v minulosti zachován díky faktu, že je zde chráněný jednotný trh. Fungování tohoto modelu nesmí být ohroženo. Neobchodní zájmy musí brát více v úvahu jednání WTO. Komise se nesmí angažovat v dvoustranných dohodách, ale zaměřit se na dosažení seriózních dohod ve WTO. Komise musí také zajistit souběžnost v jednání WTO o zemědělství, a to že hlavní úsilí EU se protne se vzájemnou výměnou s ostatních zemí. Rozhodnutí hlav států a vlád z prosince 2005 o udržení rozpočtu pro společnou zemědělskou politiku EU musí platit a nesmí být ohroženo revizí unijní politiky v období 2008/2009. Zemědělská politika musí poskytovat stabilní prostředí pro dlouhodobá rozhodování, která farmáři a jejich družstva požadují. Dvacetiprocentní dobrovolná modulace se představuje krok směrem k odnárodňování SZP a neměla by se zavádět. Při rozhodování o rozpočtu by měly vždy platit určité principy, zejména že SZP se nesmí rozbíjet na národní politiky a že jakýkoliv převod z prvního pilíře se musí řídit podle stejných pravidel jako existující modulace.

8. Farmáři a jejich družstva jsou klíčovými hráči ve venkovském prostředí a mají hlavní roli v udržování a rozvíjení konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti. Vytvářejí tak jedinečné a nenahraditelné podmínky k naplnění lisabonských cílů. Prioritou politiky venkovského rozvoje by proto mělo být zlepšování konkurenceschopnosti zemědělsko-potravinářského sektoru. To se musí odrážet jak v navržených opatřeních, tak i při stanovení rozpočtu.

9. Družstva jsou pro farmáře nejdůležitějším marketingovým nástrojem. Hrají velmi důležitou roli při vytváření a rozvíjení nových produktů a výrobků s vysokou přidanou hodnotou a v posilování pozice na trhu, kdy si farmáři sami zajišťují a kontrolují obchodování. Přispívají k udržitelnosti venkovského rozvoje, stanoví sociální, ekonomické a místní cíle. Je nezbytné zajistit, že žádný předpis ani společné nařízení nebude diskriminovat model odbytových družstev. Tento model musí být raději podporován vhodnou legislativou.

10. Stále posilující koncentrace nabídky zemědělských produktů v maloobchodě oslabuje tržní pozici zemědělství. To je také proč bychom měli jednat s našimi partnery, aby se vyvážila síla v potravinovém řetězci a vytvořilo solidní prostředí v nabídkovém řetězci. Takové akce by měly být jednoduché, působivé a pro uživatele přátelské. Zaměřit se na přístup k regulaci (např. zákon o hospodářské soutěži, zábrany při zneužití kupní síly) a dobrovolné návrhy (např. zásady správné praxe, systémy záruky kvality).

11. Státní podpora zpracovaných a nezpracovaných zemědělských produktů v rámci společenství je velmi důležitá pro evropské zemědělce a jejich družstva musí pokračovat i v budoucnosti. To samé platí i pro podporu chovu hospodářských zvířat a podporu na boje proti sanitárním a fytosanitárním chorobám. Zákaz tohoto a další národní pomoc by oslabila konkurenceschopnost farmářů v Evropě. Zemědělská družstva nezávisle na jejich velikosti by také měla dostávat takovou pomoc.

12. Evropské zemědělství podporuje všechna státní opatření ke zlepšení kvality. Výrobní standardy, pokud jsou svázané s růstem výrobních nákladů, se musí, a to je prioritou, stanovit mezinárodně. Evropští farmáři jsou na výzvu připraveni

13. Evropský model zemědělství čelí zvýšenou měrou globalizovanému světu, kde se v praxi uplatňují různé vize zemědělství a staví se do přímé konkurence. Zatímco evropský trh se více otevírá třetím zemím, významně oslabují nebo se zakazují současné nástroje řízení trhu a nové nástroje jsou často nedostatečně financovány.

14. Farmáři a družstva si uvědomují skutečnost, že jsou významným článkem zemědělsko-potravinářského řetězce. Budou vždy pokračovat v úsilí zlepšovat kvalitu svých výrobků, ať potravinářské produkce, tak obnovitelných zdrojů, a vyrábět produkci vždy více udržitelnou. To je zejména důležité k zajištění plné transparentnosti producentů a plné dohledatelnosti u produkce.

15. Budou pokračovat v organizování se do svých družstev ke zlepšení hodnoty své produkce a zvyšování přidané hodnoty.

16. Evropští farmáři a družstva čelí ekonomickým výzvám a dělají vše, co je v jejich silách ke zlepšení konkurenceschopnosti. Jsou závislí na rozvoji místního trhu, jejich úspěch při podnikání závisí na vzdělání a schopnostech i na mnoha politických rozhodnutích v různých oblastech. Budou nadále zlepšovat ziskovost svých podniků, ale požadují, aby rozhodnutí, která vytvářejí podmínky pro podnikání, umožňovala dlouhodobé plánování.

17. Více než finanční podpory, požadují zemědělci a družstva stabilní rámec pro rozhodování, který zahrnuje politiku podpor a efektivní nástroje podporující jejich úsilí ke zvýšení konkurenceschopnosti. Regulace zemědělství musí být přiměřená

18. V příští reformě, společná zemědělská politika musí být jednodušší, ale tato jednoduchost by neměla vést k dalšímu oslabování nebo úplné deregulaci SZP. Transparentní zemědělské platby se musí spravovat stejným způsobem jako všechny veřejné platby pro podnikatele nebo privátní osoby.

19. Evropské regulace ochrany životního prostředí, vody a půdy mají rostoucí význam při zajištění konkurenceschopnosti zemědělství. Evropští farmáři a jejich družstva podporují smysluplné ekologické podmínky, které chrání a zlepšují kvalitu evropského prostředí, ale odmítají zavedení požadavků, které by neumožnily pokračovat v hospodaření.

20. Když se doplní evropské předpisy o ochraně rostlinné produkce, musí být daná jasná kritéria ke schválení a zabezpečit, že se evropští producenti připojí v dostatečném počtu.

21. Pokud se chov dobytka koncentruje, musí je doprovázet opatření ke zlepšení welfare zvířat, musí být regulovaná všeobecně a na vědecké bázi. Při zpracování se musí mezinárodní konkurenceschopnost také započítat. Navíc zvláštní předpisy pro jednotlivá plemena zvířat by se neměla vyžadovat. Zemědělská politika musí nadále hrát účinnou roli na různých komoditních trzích

22. Dokonce i po reformě zemědělské politiky v roce 2003 musí Evropská komise nadále zachovávat odpovědnost ke stabilizaci evropských zemědělských trhů. To zahrnuje sledování státních intervenčních opatření, jež vyrovnají větší výkyvy v produkci (např. obilovin, vína, ovoce a zeleniny, mléka a hovězího masa).

23. Chystané reformy ve společné organizaci trhu s vínem a také ovocem a zeleninou musí usilovat zejména o zvýšení konkurenceschopnosti evropských producentů a postavení na trhu při respektování zvláštností a finančních potřeb tohoto důležitého evropského sektoru při omezených zdrojích.

24. Výrobci mléka musí být schopni se přizpůsobit dlouhodobému rozvoji trhu. Komise musí včas připravit návrhy k budoucnosti obchodní politiky u mléka.

25. Navrhované nástroje pro řízení rizik a krizí v zemědělství by měly evropským farmářům a jejich družstvům pomoci v případě budoucí krize na trhu, přírodních pohrom, nemocí zvířat a bezpečnosti potravin. Tyto nástroje by měly zahrnout další bezpečnostní zásoby nebo efektivní pojištění úrody. Zemědělskému výzkumu a rozvoji se musí věnovat zvláštní pozornost

26. Evropští farmáři a jejich družstva vítají přístup Evropské komise k výzkumné politice v sedmiletém programu a požadavek na dostatečné budoucí zdroje pro výzkum. Zemědělská družstva musí být také schopna se zapojit do výzkumných projektů a mít užitek z jejich výsledků. Větší význam se musí mít zavádění výzkumných poznatků do praxe.

27. Politika musí také zavádět bezpečný rámec pro zelenou biotechnologii. Spotřebitelé i producenti musí mít i nadále dlouhodobou možnost svobodného výběru. Musí být zajištěna koexistence geneticky modifikovaných organismů, konvenčních i ekologických plodin.

28. Evropské zemědělství nesmí opomíjet příležitosti, které nabízejí biotechnologie. Částečná pravda pro obnovitelné zdroje. Produkce obnovitelných surovin významně podmiňuje bezpečnost v energetické politice EU a při ochraně podnebí se musí podporovat prostřednictvím politiky soudržnosti EU a národních politik.

Zdroj: česká verze deklarace převzata z www.asz.cz