Kolik jídla si koupíte z výplaty? Nečekané srovnání krajů

     

Porovnali jsme průměrné mzdy a ceny patnácti vybraných potravin. Překvapivě na tom není nejhůře Moravskoslezský ani Ústecký kraj.

Praha - Možná byste čekali, že nejméně potravin si z výplaty koupí lidé z Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje. Online deník Aktuálně.cz ale spočítal, že nejhůře jsou na tom obyvatelé Karlovarského kraje, následuje Kraj Vysočina.
Porovnali jsme průměrné mzdy a ceny patnácti vybraných potravin v jednotlivých krajích - tedy skutečnou kupní sílu ve čtrnácti regionech České republiky.
Nejlépe z porovnání vyšla podle očekávání Praha. K výrazně vyšší kupní síle jí pomáhají hlavně nadprůměrné mzdy, zatímco ceny potravin se od zbytku republiky nijak zásadně neodlišují nebo jsou i vyšší.
Ve srovnání s ostatními kraji si domácnosti v Karlovarském kraji pořídí z výplaty například nejméně mléka. Kdyby za něj průměrný obyvatel utratil celou svoji výplatu, koupí si 1070 litrů polotučného mléka. Například ve Středočeském kraji to je 1341 litrů a v Praze dokonce 1717 litrů. Celorepublikový průměr činí 1293 litrů, tedy o pětinu více než na severozápadě Čech.
Největší část výplaty dají domácnosti v Karlovarském kraji i za hovězí maso zadní. Měsíčně si ho teoreticky mohou dovolit 104 kilogramů, zatímco obyvatelé Prahy 167 kilogramů. V celém Česku se průměr pohybuje na 127 kilech.
"Slabší kupní síla Karlovarského kraje je daná hlavně jeho blízkostí k Německu. Ceny se přibližují těm, jaké jsou typické v této zemi, což samozřejmě ovlivňuje celou kupní sílu," vysvětluje analytik Home Credit Michal Kozub.
Kolik si koupí obyvatelé Karlovarského kraje z průměrné mzdy:

Položka Karlovarský kraj    Průměr ČR
Hovězí maso zadní bez kosti   104 kg 127 kg
Polotučné mléko 1070 litrů 1293 litrů
Eidam cihla  135 kg 161 kg
Vejce 7420 ks 8940 ks
Máslo 133 kg 161 kg
Hladká mouka 1808 kg 2099 kg
Rýže 691 kg 764 kg
Chléb 974 kg 1149 kg
Brambory 1310 kg 1509 kg
Pomeranče 781 kg 955 kg
Banány 646 kg 807 kg
Jablka 750 kg 854 kg
Rajčata 514 kg 580 kg
Mrkev 1497 kg 1647 kg
Cukr krystal 913 kg 1105 kg

Druhou nejnižší kupní sílu mají lidé v Kraji Vysočina. Průměrná domácnost si tu zvládne z výplaty koupit 1281 kilo brambor nebo 631 kilo banánů, případně 461 kilo rajčat, zatímco v Praze průměrný výdělek stačí na 1911 kilo brambor, 1415 kilo pomerančů a 764 kilo rajčat.
Oproti Karlovarskému kraji si lidé na Vysočině však mohou pořídit relativně více potravin, u kterých nejsou na posledním místě v republice. Třeba u hovězího masa či cukru je kupní síla na Vysočině osmá nejvyšší ze čtrnácti krajů.
Porovnání dále mimo jiné ukazuje, že nejméně rýže si mohou dovolit koupit lidé v Olomouckém kraji. Cukr krystal je nejdražší pro obyvatele Královéhradeckého kraje. Následující tabulka ukazuje, jak se liší kupní síla u krajů, v nichž si lidé mohou koupit konkrétního zboží nejméně, v porovnání s průměrem ČR.

Položka Kraj Množství Průměr
Hovězí maso zadní bez kosti   Karlovarský 104 kg 127 kg
Polotučné mléko   Karlovarský 1070 litrů   1293 litrů
Eidam cihla  Karlovarský 135 kg 161 kg
Vejce  Vysočina 7010 ks 8940 ks
Máslo  Karlovarský 133 kg 161 kg
Hladká mouka  Vysočina 1783 kg 2099 kg
Rýže Olomoucký 611 kg 764 kg
Chléb  Královéhradecký 961 kg 1149 kg
Brambory  Vysočina 1281 kg 1509 kg
Pomeranče  Vysočina 775 kg 955 kg
Banány  Vysočina 631 kg 807 kg
Jablka  Olomoucký 691 kg 854 kg
Rajčata  Vysočina 461 kg 580 kg
Mrkev  Plzeňský 1338 kg 1647 kg
Cukr krystal  Královéhradecký   911 kg 1105 kg

Moravskoslezský kraj sice z nejrůznějších porovnání životní úrovně vychází špatně, nicméně kupní sílu má třetí nejvyšší v Česku - alespoň zůstaneme-li u potravin zařazených do našeho porovnání. Rajčat, banánů, mrkve a brambor si tamní domácnosti dokonce z výplaty pořídí – po Praze – nejvíce v republice.

Za vysoké umístění vděčí Moravskoslezský kraj jednak skutečnosti, že sousedí s cenově příznivým Polskem. Obchodníci tedy musí prodávat levněji, aby zákazníci nejezdili na nákupy za hranice.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek také připomíná, že jde o aglomeraci, kde je větší koncentrace supermarketů včetně diskontů. To rovněž tlačí ceny dolů.
Přesto je výsledek Moravskoslezského kraje velmi překvapivý například pro analytika Home Creditu Michala Kozuba. "Tento kraj je velmi těžké hodnotit. Na jednu stranu se tu nachází třetí největší město republiky, které je na tom svou kupní silou rozhodně dobře. Ale pak jsou tady i oblasti, obzvláště v okolí Krnova či Bruntálu, kde je nízká koupěschopnost hlavně kvůli vysoké nezaměstnanosti obyvatelstva," upřesňuje.
Následující tabulka ukazuje, kolik potravin si průměrná domácnost z Moravskoslezského kraje může koupit ve srovnání se dvěma "nejchudšími" kraji.

Položka Moravskoslezský   Karlovarský   Vysočintrůa
Hovězí maso zadní bez kosti 124 kg 104 kg   114
Polotučné mléko 1202 litrů 1070 li 1116 litrů
Eidam cihla 146 kg 135 kg 144 kg
Vejce 8220 ks 7420 ks 7010 ks
Máslo 152 kg 133 kg 139 kg
Hladká mouka 1948 kg 1808 kg 1783 kg
Rýže 686 kg 691 kg 689 kg
Chléb 1053 kg 974 kg 1009 kg
Brambory 1514 kg 1310 kg 1281 kg
Pomeranče 917 kg 781 kg 775 kg
Banány 839 kg 646 kg 631 kg
Jablka 876 kg 750 kg 723 kg
Rajčata 602 kg 514 kg 461 kg
Mrkev 1805 kg 1497 kg 1496 kg
Cukr krystal 1004 kg 913 kg 984 kg

Vůbec nejlépe ve srovnání kupní síly v krajích vyšla Praha, kde si toho lidé koupí nejvíce ve všech patnácti zkoumaných případech.
Statistiky přitom ukazují, že za výrazně vyšší kupní sílu mohou Pražané vděčit hlavně nadprůměrným mzdám. Ceny potravin se totiž od zbytku republiky nijak zásadně neodlišují - naopak.
Pokud bychom kraje seřadili jednoduše podle cen potravin, byla by Praha v osmi případech až ve druhé polovině žebříčku. Ceny brambor a jablek jsou tu po Středočeském kraji nejvyšší v Česku, rajčata jsou zde jedenáctá nejdražší a mrkev, mléko či hovězí desáté.
Podle Sobíška ovšem mezi cenou potravin a průměrnou kupní silou v kraji příliš velká souvislost nepanuje.
Právě kupní síla v hlavním městě táhne nahoru republikový průměr - tedy množství potravin, které by si lidé koupili při průměrné mzdě a cenách zboží pro celou ČR. U všech patnácti srovnávaných potravin se totiž kupní síla ve většině krajů nachází pod tímto číslem.
Vajec, hladké mouky, chleba a rýže si více než "průměrný Čech“ koupí pouze Pražané. Dále se nad průměr dostali ještě například obyvatelé Středočeského kraje (ti si koupí více másla, mléka, hovězího a cukru), Moravskoslezského kraje (rajčata, mrkev a brambory) a Libereckého kraje (pomeranče).

Nejvíce krajů se nachází nad celostátním průměrem v případě jablek, kde si větší množství mohou koupit kromě Pražanů ještě v Plzeňském, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji.
Pražský výsledek má však jedno "ale". Průměrná měsíční mzda před srážkami tu činí sice 35 570 korun, zatímco český průměr byl loni 26 55 korun, pražské číslo je ale do určité míry zkreslené.
Průměr v hlavním městě totiž výrazně táhnou nahoru mzdy řídících pracovníků. Jejich prostřední hodnota neboli medián loni přesáhla o 65 procent Jihočeský kraj, kde je nejnižší. U dalších skupin povolání se ale výplata Pražanů od zbytku českých zaměstnanců už tolik neliší.
Číšníci, vrátní, řidiči náklaďáků nebo takzvaní pomocní pracovníci, tedy například uklízeči, popeláři a pomocníci v kuchyni si zde dokonce vydělají méně než jinde v Česku.
Autor: Tereza Holanová, zdroj: zpravy.aktualne.cz