JEDNACÍ ŘÁD

Jednací řád Společnosti mladých agrárníků České republiky § 1 (1) Jednací řád upravuje svolávání a pravidla řízení a jednání Sněmu a ostatních orgánů Společnosti. (2) Nedílnou součástí jednacího řádu je volební řád Sněmu a orgánů Společnosti. Část A. Sněm § 2 (1) První schůze Sněmu se sejde nejpozději do čtyř měsíců ode dne zaregistrování Společnosti ministerstvem vnitra České republiky. (2) První schůzi Sněmu svolává přípravný výbor Společnosti. (3) První schůzi Sněmu zahájí a této schůzi předsedá člen přípravného výboru tímto výborem pověřený (dále nazývaný "předsedající"). (4) Další schůze Sněmu podle stanov svolává Prezidium a jeho jménem Prezident (5)Dalším schůzím Sněmu předsedá pověřený člen Prezidia (dále nazývaný "předsedající") § 3 (1) Schůze Sněmu svolává prezident na základě rozhodnutí prezidia. (2) Požádá-li o svolání schůze Sněmu alespoň jedna třetina všech členů Společnosti, svolá prezident schůzi nejpozději do 15 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze. (3) O svolání schůze Sněmu musí být členové vyrozuměni nejméně 7 dní předem. § 4 (1) Schůze Sněmu se účastní členové Společnosti. Mohou se jí zúčastnit vedoucí Kanceláře Společnosti a jím určení zaměstnanci Kanceláře Společnosti. (2) Schůze Sněmu se mohou zúčastnit významné tuzemské a zahraniční osobnosti a představitelé zemědělských organizací, jakož i další pozvané osoby; předsedající jim může udělit slovo. (3) Kromě osob uvedených v odstavcích 1 a 2 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení prezidenta Společnosti. (4) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků. § 5 (1) Zasedací pořádek členů na sněmu schvaluje prezidium. (2) V jednacím sále jsou vyhrazena místa pro hosty. § 6 (1) Schůze Sněmu je veřejná. Na návrh prezidia se může Sněm usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny závažné důvěrné skutečnosti. (2) Schůze Sněmu nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit jen členové; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Sněmu. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Sněm hlasováním bez rozpravy. § 7 (1) Předsedající může za nepřístojné chování ve Sněmu uložit členovi pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat člena z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo. (2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může člen odvolat k Prezidiu bezprostředně po jeho uložení. Prezidium bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí prezidia je konečné. (3) Vykázaný člen musí mít možnost účastnit se hlasování. § 8 Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Sněmu podléhají vedle členů všichni další účastníci jednání Sněmu a osoby, které jsou jednání Sněmu přítomny v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést pořádkovou službou a vyhrazená místa dát vyklidit. § 9 (1) Schůzi Sněmu zahájí předsedající ve stanovenou dobu bez ohledu na počet přítomných členů. (2) Schůzi Sněmu řídí prezident nebo viceprezidenti v pořadí dohodnutém s prezidentem; nedojde-li k dohodě, určí pořadí prezident. (3) Po zahájení schůze Sněmu oznámí předsedající jména členů, kteří požádali o omluvení neúčasti na schůzi. (4) Sněm určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi nejméně dva ověřovatele. § 10 (1) Sněm se řídí programem schváleným prezidiem při svolání schůze, případně uvedeným v písemné žádosti jedné třetiny členů o svolání sněmu. (2) Prezidium nebo dozorčí rada nebo člen mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu. O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu rozhodne Sněm bez rozpravy. (3) Schválený pořad lze během schůze Sněmu rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmu nelze projednat, vznese-li proti němu námitku některý z orgánů společnosti nebo 10 členů; pro podání takového návrhu platí ustanovení odstavce 2. (4) Sněm může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit. § 11 (1) Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena. (2) Členové mohou navrhnout přerušení schůze Sněmu. O takovém návrhu rozhodne Sněm bez rozpravy. § 12 (1) Po vystoupení předkladatele zprávy k projednávanému bodu programu zahájí předsedající rozpravu. Člen může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Z návrhů má být zřejmé, na čem se má Sněm usnést. Předsedající může požádat člena, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně. (2) Návrhy podávané k projednávané věci jsou: a) návrh na schválení, b) návrh na zamítnutí, c) návrh na odročení, d) návrh na přikázání orgánu Společnosti, e) návrh pozměňovací, f) návrh, kterým se přijetí návrhu podmiňuje splněním nebo nesplněním určité podmínky (návrh podmíněný), g) návrh na vzetí na vědomí. (3) Návrhy uvedené v odstavci 2 písm. c), e) a f), pokud byly přijaty, lze revokovat. Návrh uvedený v odstavci 2 písm. d), pokud byl přijat, lze revokovat po marném uplynutí lhůty stanovené orgánu Společnosti pro předložení stanoviska. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval. (4) K návrhu podle odstavce 2 písm. a) a b) nelze podávat pozměňovací návrhy. (5) K pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné. § 13 Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může člen nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko orgán určený Sněmem. Současně může navrhnout, do kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Sněm a současně může určit lhůtu, do kdy jím určený orgán Společnosti předloží stanovisko k přednesenému návrhu. § 14 Člen, který podal návrh k projednávané věci, může vzít tento návrh zpět do ukončení rozpravy, nestanoví-li tento jednací řád jinak. § 15 (1) Členové se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u prezidenta, nebo v průběhu schůze u předsedajícího Sněmu až do ukončení rozpravy. Členové se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost. (2) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Členu prezidia a dozorčí rady udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí. (3) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá. (4) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze. § 16 (1) Sněm se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na člena prezidia pověřeného přednést k věci stanovisko prezidia. (2) Sněm se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může člen vystoupit nejvýše dvakrát. (3) Člen se v rozpravě neobrací přímo na jiné členy a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího. (4) Člen má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li stanovenou řečnickou dobu, může na to předsedající člena upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li člen svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách člena proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne prezidium. § 17 (1) Člen se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Člen, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví. (2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného člena nesmí překročit 2 minuty. (3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li člen dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle věty první je konečné. § 18 Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle tohoto řádu. § 19 (1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. (2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli i. Navrhovatel se může závěrečného slova vzdát. (3) Sněm se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen prezidia. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně. § 20 Prezidentu, členům prezidia a členům dozorčí rady se udělí slovo, kdykoli o to požádají. § 21 (1) Sněm je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. (2) Není-li řádně svolaný sněm usnášeníschopný, koná se po uplynutí 30 minut od termínu řádně svolaného sněmu sněm náhradní, který je usnášeníschopný při jakémkoliv počtu členů sněmu. (3) Usnesení sněmu je přijato, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů. § 22 (1) Hlasuje se veřejně nebo tajně. (2) O způsobu hlasování rozhoduje sněm veřejným hlasováním. § 23 Sněm rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze. § 24 Po ukončení rozpravy oznámí předsedající, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin: 1. návrh na odročení, 2. návrh na zamítnutí, 3. návrh na přikázání orgánu Společnosti, 4. návrh pozměňovací, 5. návrh podmíněný, 6. návrh na schválení, 7. návrh na vzetí na vědomí. § 25 (1) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty členů podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí od vyššího počtu podporujících hlasů. (2) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Sněm. (3) O dvou nebo více pozměňovacích návrzích, jejichž vzájemná souvislost je taková, že jeden obsahuje změnu a jiný promítá její důsledky do dalších ustanovení návrhu, se hlasuje společně. (4) Sněm se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku. § 26 (1) Předsedající je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování. (2) Před hlasováním se zopakuje přesné znění návrhu, pokud nebylo členům předáno jeho písemné vyhotovení. Zpravodaj může upozornit na souvislost s jinými návrhy. (3) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu. § 27 (1) Veřejně se hlasuje zdvižením ruky nebo podle jmen. Podle jmen se hlasuje, stanoví-li tak zákon nebo usnese-li se na tom Sněm. (2) Před započetím hlasování nechá předsedající zjistit přítomnost členů v jednacím sále. Předsedající poté sdělí Sněmu počet přítomných členů a dále sdělí, kolik hlasů je potřebných k přijetí usnesení. § 28 K hlasování zdvižením ruky vyzve předsedající, poté nechá zjistit výsledek hlasování. § 29 Přítomnost členů při hlasování a výsledky hlasování zdvižením ruky zjišťují skrutátoři, které určí vedoucí Kanceláře Společnosti, popřípadě předsedající. O námitkách proti výsledku hlasování zjištěném skrutátorem rozhodne Sněm bez rozpravy. § 30 Při hlasování podle jmen se čtou jména členů v abecedním pořadí počínaje členem, kterého vylosuje předsedající. Vyvolaný člen se vysloví „pro návrh„ nebo „proti návrhu„, a zdržuje-li se hlasování, řekne „zdržuji se„. Předsedající každou odpověď opakuje. Jiný projev člena se považuje za zdržení se hlasování. § 31 (1) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. (2) Za počet přítomných členů při tajném hlasování se považuje počet vydaných hlasovacích lístků. § 32 (1) Předsedající vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že uvede pořadové číslo hlasování, sdělí počet přítomných členů, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat. (2) Je-li výsledek veřejného hlasování o procedurálním návrhu zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesné počty hlasů. To neplatí, požaduje-li byť i jen jediný člen, aby bylo postupováno podle odstavce 1. (3) Informace o výsledku hlasování musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům na požádání dostupná. To neplatí, jde-li o schůzi neveřejnou nebo její neveřejnou část. § 33 (1) Každý člen může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Sněm bez rozpravy. (2) Vyhoví-li Sněm námitce, musí se hlasování opakovat. § 34 Je-li vyčerpán pořad schůze Sněmu, předsedající schůzi ukončí. § 35 Usnesení přijatá na schůzi Sněmu podepisuje prezident a určení ověřovatelé. § 36 (1) O schůzi Sněmu se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, počet přítomných členů a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje prezident nejpozději do 15 dnů od skončení schůze. Schválený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdá se k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze. Část B. Ostatní orgány společnosti § 38 (1) Prezidentovi Společnosti přísluší a) zastupovat Společnost navenek, b) podepisovat usnesení a opatření Prezidia a Sněmu, c) svolávat, řídit a ukončovat schůze Prezidia a Sněmu, d) rozhodovat o pořadí diskusních vystoupení, udělovat a odebírat slovo řečníkům e) stanovit pořadí, v němž jej budou viceprezidenti Společnosti zastupovat v průběhu funkčního období, f) přerušit schůzi Prezidia nebo Sněmu při nepořádku, nebo není-li Prezidium schopno se usnášet, g) jmenovat a odvolávat po schválení Prezidiem vedoucího Kanceláře Společnosti, (2) Prezident plní i další úkoly stanovené zákonem nebo úkoly, jimiž ho Prezidium nebo sněm pověří. § 39 Viceprezidenti Společnosti (1) Viceprezidenti Společnosti zastupují Prezidenta v pořadí jím určeném, nestanoví-li prezident v jednotlivém případě jinak. (2) Při zastupování Prezidenta mají viceprezidenti práva a povinnosti prezidenta. § 40 Odvolat Prezidenta nebo viceprezidenta Společnosti v průběhu jeho funkčního období lze jen na písemný návrh Dozorčí rady a se souhlasem pěti sedmin všech členů Prezidia. § 41 (1) Prezidium tvoří jeho předseda, kterým je prezident Společnosti, dva místopředsedové, kterými jsou viceprezidenti Společnosti a čtyři členové prezidia . S hlasem poradním se může jednání zúčastnit každý člen dozorčí rady. (2) Jednání prezidia je neveřejné, pokud se prezidium neusnese jinak. (3) Prezidium organizuje a koordinuje práci Společnosti v rozsahu stanoveném stanovami Společnosti, tímto jednacím řádem a usneseními Sněmu. § 42 (1) Dozorčí radu tvoří její předseda a dva členové dozorčí rady . (2) Jednání dozorčí rady je neveřejné. (3) Dozorčí rada vykonává kontrolní činnost v rozsah své působnosti podle stanov společnosti. § 43 (1) Schůzi prezidia nebo dozorčí rady (dálen jen "orgánu") svolává a řídí jeho předseda nebo jím pověřený místopředseda. Je-li předseda orgánu nepřítomen, svolává a řídí schůzi výboru některý z místopředsedů. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi orgánu jeho člen, jehož tím předseda nebo orgán pověří. (2) Předseda je povinen svolat schůzi orgánu, stanoví-li to Sněm nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina všech členů orgánu.V takovém případě svolá schůzi orgánu ve lhůtě stanovené Sněmem nebo do 15 dnů od doručení žádosti členů orgánu. § 44 (1) Schůze orgánu se účastní jeho členové. Mohou se jí zúčastnit prezident a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Sněmu, může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Společnosti a jím určení zaměstnanci Kanceláře Společnosti. (2) Jiným osobám než členům orgánu může předsedající udělit slovo jen se souhlasem orgánu. § 45 (1) Předseda orgánu navrhuje pořad schůze orgánu, dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Člen orgánu může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu schůze. Orgán rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze orgánu se vždy zařadí bod „Návrh termínu příští schůze orgánu„. (2) Po schválení návrhu pořadu schůze orgánu je pro přijetí návrhu na doplnění pořadu schůze a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů třeba, aby s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů orgánu. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů orgánu. § 46 (1) Pro projednání věci ve orgánu určí předseda z členů orgánu zpravodaje, který podá o této věci orgánu zprávu. (2) Menšina orgánu, kterou tvoří alespoň jedna třetina všech členů orgánu, může určit pro jednání orgánu svého zpravodaje, který podá orgánu oponentní zprávu menšiny orgánu. (3) Po vystoupení zpravodaje nebo zpravodajů se koná k projednávané věci rozprava. § 47 (1) Orgán přijímá o výsledcích svých jednání usnesení. (2) Orgán je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů orgánu, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj orgánu a ověřovatel orgánu. § 48 (1) Orgány mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a přijímat společná usnesení. (2) Společnou schůzi orgánů řídí předseda toho orgánu, který navrhl konání společné schůze. Orgány však vždy hlasují odděleně. (3) Nedohodnou-li se orgány na společném usnesení, přijme každý orgán usnesení vlastní. § 49 (1) O schůzi orgánu se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, pokud na tom člen orgánu předkládající návrh trvá, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, jmenovitý seznam členů orgánu hlasujících o usneseních k jednotlivému bodu pořadu a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných pozměňovacích návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda orgánu nejpozději do 7 dnů od skončení schůze. Námitky proti takto schválenému zápisu lze uplatnit na nejbližší schůzi orgánu, který o nich rozhodne. Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách podaných proti němu se odevzdá k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze. Jde-li o společnou schůzi obou orgánů, podepisují zápis předsedové a ověřovatelé zúčastněných orgánů. § 50 Pro schůzi ostatních orgánů Společnosti se použijí přiměřeně ustanovení o schůzi Senátu. Část C. Kancelář společnosti § 51 (1) Kancelář Společnosti zřízená prezidiem plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Společnosti, jeho orgánů a funkcionářů. (2) V čele Kanceláře stojí vedoucí Kanceláře, který odpovídá prezidentovi za její činnost. (3) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře upravuje Organizační řád Kanceláře, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře Prezidium. § 52 (1) Zaměstnanci Kanceláře jsou ke Společnosti v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. (2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře se řídí platovým řádem Kanceláře . Platový řád Kanceláře vydá na návrh vedoucího Kanceláře prezidium. (3) Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává prezident po schválení návrhu prezidiem. Ostatní zaměstnance Kanceláře jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře . Část D. Volební řád pro volby do orgánů Společnosti § 53 (1) Volby do orgánů Společnosti připravuje volební komise Společnosti (dále jen „volební komise„). (2) Volební komisi ustavuje Prezidium a v případě prvních voleb přípravný výbor. (3) Volební komise má tři členy. (4) Volební komise zvolí ze svého středu předsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem. (5) Volební komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. (6) K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. (7) Volby konané Sněmem, Prezidiem a Dozorčí radou řídí předseda volební komise. § 54 (1) Tento paragraf upravuje tajnou volbu orgánů Společnosti. (2) Navrhovat kandidáty na členy Prezidia a Dozorčí rady jsou oprávněni všichni členové Společnosti. (3) Návrhy kandidátů na členy Prezidia a Dozorčí rady se předkládají volební komisi od zahájení podávání návrhů na kandidáty, které je provedeno ústně prezidentem Společnosti nejpozději 1 hodinu před zahájením volby. Návrhy kandidátů na první členy Prezidia a Dozorčí rady předkládá volební komisi při jejím ustavení přípravný výbor. (4) Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. (5) Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny podpisy předsedy volební komise Společnosti. (6) Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. (7) V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. (8) Členové společnosti volí členy Prezidia a dozorčí rady tak, že na hlasovacím lístku vyjádří: a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst volených funkcionářů, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X„; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X„. (9) Členové Prezidia volí Prezidenta Společnosti a členové Dozorčí rady volí předsedu a místopředsedu Dozorčí rady tak, že na hlasovacím lístku vyjádří: a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X„; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X„. (10) Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 7 až 8 tohoto článku. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. (11) Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování. (12) Hlasovací lístek se označí jménem člena orgánu Společnosti, kterému byl vydán. (13) Informace o výsledku hlasování, z níž je patrno, jak který člen orgánu Společnosti hlasoval, musí být ostatním členům, veřejnosti a sdělovacím prostředkům dostupná. § 55 (1) Tento paragraf upravuje veřejnou volbu orgánů Společnosti. (2) Navrhovat kandidáty na členy Prezidia a Dozorčí rady jsou oprávněni všichni členové Společnosti. (3) Návrhy kandidátů na členy Prezidia a Dozorčí rady se předkládají volební komisi písemnou formou s vyznačením jména kandidáta a uvedením názvu orgánu Společnosti do kterého je navrhován. (4) Podávání návrhů je započato ústním vyhlášením prezidenta o zahájení podávání návrhů. Prezident zároveň vyhlásí časovou délku trvání podávání návrhů vymezením přesného časového termínu. (5) Doba pro podávání návrhů na členy orgánů nesmí být kratší 30 minut. (6) Volební komise nesmí přijímat návrhy před a po časovém termínu vyhlášeném prezidentem. .. (7) Předseda volební komise veřejně vyhlásí navržené kandidáty v abecedním pořadí. Následně se ve stejném pořadí dotáže, zda přijímají kandidaturu či nikoliv což vyjádří ústním souhlasem či nesouhlasem. (8) Volební komise vyřadí kandidáty, kteří nepřijali svou kandidaturu. (9) Předseda volební komise přečte všechny kandidáty, kteří přijali kandidaturu. Kandidáti se sněmu stručně představí. Následná volba probíhá v abecední pořadí. Nejdříve probíhá volba do Dozorčí rady Společnosti a následně do Prezidia Společnosti. (10) Předseda volební komise přečte jméno kandidáta a název orgánu do kterého je volen. (11) Před započetím hlasování do orgánu Společnosti nechá předseda volební komise zjistit počet členů přítomných v jednacím sále. Předseda volební komise poté sdělí Sněmu počet přítomných členů a započne hlasování v abecedním pořadí. (12) Předseda volební komise vždy vyzve k hlasování zdvižením ruky a poté nechá zjistit výsledek hlasování, který veřejně ohlásí. (13) Výsledky hlasování jsou zapisovány jedním ze členů volební komise. (14) Přítomnost členů a výsledky hlasování zjišťují skrutátoři (blíže upraveno §29 Jednacího řádu Společnosti). (15) Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasování, rozhodne o platnosti hlasování volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování. (16) Pořadí a počet hlasů pro jednotlivé kandidáty jsou zveřejněny na základě výsledků hlasování předsedou volební komise. § 56 (1) Prezident Společnosti je volen prezidiem Společnosti veřejnou volbou. (2) Volbu prezidenta Společnosti řídí předseda volební komise. (3) Členové prezidia podávají ústně návrhy na prezidenta Společnosti. (4) Navržení kandidáti se ústně vyjádří k návrhu. (5) Předseda volební komise zahájí volbu prezidenta v abecedním pořadí. (6) Prezidentem Společnosti se stává kandidát s nadpolovičním počtem hlasů. Jeli kandidátů s nadpolovičním počtem hlasů více než jeden prezidentem se stává kandidát s větším počtem hlasů. (7)Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů Prezidia nebo dojde-li k rovnosti hlasů, koná se druhé kolo volby. (8) Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. (9) Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů přítomných členů Prezidia. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty , opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. § 56 (1) Volba viceprezidenta a předsedy dozorčí rady se provádí obdobně jako volba prezidenta Společnosti. § 57 (1) O výsledku hlasování každého kola volby členů prezidia, dozorčí rady, prezidenta, viceprezidenta a předsedy dozorčí rady se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) seznam navržených kandidátů, b) seznam volených kandidátů c) výsledky hlasování, d) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. (2) Výsledky hlasování každého kola volby oznámí příslušnému orgánu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. (3) Výsledky voleb prezidenta, viceprezidenta a předsedy dozorčí rady oznamuje sněmu předseda volební komise. Autor: SMA