Infarkt ve 30? Takhle ho dostanete: 5 velkých rizik

Tato choroba přichází někdy rychle ze zdánlivě plného zdraví, někdy se naopak projevuje postupně nejednoznačnými příznaky anginy pectoris, jako jsou únava, dušnost či nevolnost.
Přibývá mladých s infarktem
Může se jednat o varovné signály, s jejichž pomocí vám vaše tělo dává najevo, že v brzké době můžete prodělat srdeční příhodu. Dokonce u vás možná slabý infarkt proběhl, aniž byste to tušili. 
Mohou ho vyvolat zdánlivě malé příčiny: můžete ho zaměnit za následky přejedení, nevyspání, stresové situace či dokonce pouhé změny počasí - například za chladného počasí se počet infarktů výrazně zvýší.
Doporučujeme: Dostanete infarkt? Rozhoduje krevní skupina!
Zajímavá čísla, která má k dispozici ministerstvo zdravotnictví, ukazují, že infarkt už není nemocí starších ročníků, jak bylo ještě před 20 lety běžné. Bohužel dnes se týká čím dál mladších lidí. 
Pokud se zaměříme na věkovou skupinu 30-40 let, pak zjistíme, že muži trpí touto chorobou čtyřikrát častěji než ženy. Alarmující na tom je, že za posledních 10 let stoupl počet nemocných žen o 40 %, u mužů o 16 %. 
Nezdravý život už od mládí
"Příčin je mnoho a mohou být různé", uvádí náměstek pro zdravotní péči MUDr. Ferdinand Polák z ministerstva zdravotnictví. "Dobrá zpráva ale je, že mnoho jich můžeme sami svým chováním ovlivnit - skladbou stravy a celkovým životním stylem dokážeme mnohdy více než pojídáním různých prášků," říká k tomu dále. Jako prevence infarktu se osvědčuje strava bohatá na zeleninu, ovoce a potraviny obsahující cereálie.
Problém je v tom, že nezdravý způsob života vedeme už od dětství a faktory se sčítají - včetně všudypřítomného stresu. Při něm v těle dochází k vyplavování stresových hormonů do krevního oběhu, což má velmi nepříznivý vliv na srdce. Pro každého představuje stres něco jiného, a proto je důležité určit si, co stresuje každého z nás, a naučit se stres efektivně zvládat. K tomu napomáhá mnoho relaxačních technik. 
5 rizikových faktorů infarktu
Vědci našli určité faktory hrající důležitou roli při výskytu srdečních onemocnění, které se na riziku infarktu podílejí už od dětství, a přispívají tak k jeho výskytu ve stále nižších věkových kategoriích. V centru pozornosti bývá hlavně 5 následujících faktorů.
1. Vysoký krevní tlak
V dětství se s ním příliš "nepočítá", takže nebývá odhalen. Obvykle jde o následek jiných onemocnění - třeba srdce nebo ledvin. Mnohem méně dětí má tzv. primární hypertenzi, kde příčina není jasná. Nemoc se ale až do prvního infarktu nebo mrtvice vůbec nemusí projevit. Zhruba třetina lidí o ní proto ani neví. Důležité je proto:
zhubnout
hýbat se
málo solit
dbát na prevenci proti kouření
2. Vysoký cholesterol
Studie ukazují, že ukládání tukových plátků v tepnách začíná již v dětství a pokračuje až do dospělosti. Může za to strava plná nezdravých tuků a nedostatek pohybu. Pokud se za rok nezmění hladina cholesterolu při držení speciální diety a pohybového programu, je rozumné sáhnout po lécích už v nižším věku. 
3. Kouření
Mladí lidé začínají s kouřením už dávno před patnáctými narozeninami. Většina mladistvých kuřáků je už závislých na nikotinu. Přestat kouřit je pro ně velmi obtížné, vyskytují se u nich stejné odvykací symptomy jako u dospělých. Kromě nikotinu, který zužuje cévy a zvyšuje tím tlak, škodí organismu i další chemikálie obsažené v cigaretách. 
4. Obezita
Jde o hlavní rizikový faktor srdečních onemocnění. V poslední době je velikým problémem dětská obezita - jedinci s nadváhou jsou častěji obézní i v dospělosti. Riziko je rovněž v tom, že v dětství vytvořené tukové buňky již nezmizí. V dospělosti se jejich objem sice případnou dietou zmenší, nicméně počet zůstane. Stejně jako nezdravé jídelní návyky: příliš velké porce, nezdravá skladba jídelníčku a používání jídla jako odměny či cíle. 
5. Sedavý způsob života
Zvyšuje nebezpečí výskytu ostatních rizikových faktorů srdečních chorob. Děti vedené k pohybu v dětství bývají aktivnější i v dospělosti. Pravidelný pohyb podporuje správný vývoj kostí a zvyšuje psychickou i fyzickou odolnost. Pomáhá též snižovat hladinu cukru a tuků v krvi. Pokud se budete aktivnímu pohybu věnovat pouhou půlhodinu denně, pět dní v týdnu, riziko infarktu se opět výrazně sníží. Zdravé srdce určitě stojí za půlhodinovou procházku po městě nebo v přírodě.
Nezapomínejme na prohlídky
"Každý člověk by měl proto pravidelně navštěvovat svého praktického lékaře, který zajistí preventivní prohlídky. A v případě, že pojme podezření na hrozící riziko srdečního onemocnění, může pacienta odeslat ke specialistovi - kardiologovi," připomíná doktor Polák. Na většinu rizikových faktorů si "zakládáme" už dětství - ale už i v tomto životním období mohou být kontrolovány, čímž se snižuje riziko srdečního onemocnění v dospělosti.

Zdroj: zena.cz