Farma v metropoli? Toulcův dvůr přibližuje své návštěvníky zpět k přírodě

Usedlost na západním okraji Hostivaře je unikátní nejen díky své farmě a přírodnímu areálu, ale také souborem památkově chráněných budov, jejichž historie sahá až do středověku. První doložené zmínky o ní sahají až do roku 1362, kdy „dvůr v Hostivaři" dostal do zástavy od sázavského opata Vojtěch Rychtář Petřík z Lešťan. Jednotlivé objekty vznikaly postupně, některé v klasicistním, jiné zase v barokním stylu. Současná podoba odpovídá konci 18. století.

Tvrz v centrální části dvora dlouho náležela Sázavskému klášteru. Posledním nájemcem, který v zemském a po první světové válce zestátněním dvoře hospodařil, se stal František Toulec, po němž nese dvůr jméno. O Toulcovi se tradovalo, že patřil mezi velké lidumily a nechával na statku přespávat chudé pocestné.

Krmení pro prasata

Po druhé světové válce zde byla zrušena zemědělská výroba a celý osmihektarový areál přešel do správy Státního statku hl. města Prahy, který v něm zřídil velkovýrobnu krmných směsí z potravinářských odpadů. Za tímto účelem se sem svážely zbytky z pražských restaurací a jídelen. Kvůli záměru bohužel došlo k přestavbě a dokonce i k devastaci některých částí. Například ve dvorci byla zřízena závodní kuchyně s jídelnou a šatny pro zaměstnance, ze stájí se stala bramborárna a lovecký zámeček prošel úpravami na obytný dům pro správce celého objektu. Krmné směsi pro prasata se vařily v takzvané pastárně, která vznikla přebudováním stodol.

Když v osmdesátých letech vyrostlo v okolí sídliště Košík, zesílil odpor obyvatel paneláků proti činnosti výrobny, která je obtěžovala svým hlukem a zápachem. Proto ještě před sametovou revolucí došlo k zastavení její činnosti a pokračovalo tak chátrání komplexu budov.

Záchrana dvora

Zlomovým se stal rok 1992, kdy tehdejší federální vláda vyčlenila Toulcův dvůr pro neziskové ekologicko výchovné účely a převedla ho do vlastnictví metropole. Zašlou slávu místu však vrátila až kompletní rekonstrukce celého dvora, která začala o dva roky později. Ve stejnou dobu zde začalo sídlit několik neziskových organizací, provozujících středisko ekologické výchovy. Od počátku se zde konaly akce zaměřené pro veřejnost i školy. „Už několik let sem chodím s dcerou a synem v době Velikonoc a Vánoc na ukázky tradičních řemesel a činností spojených s těmito svátky. Je to zajímavá podívaná, která nás navíc inspiruje," vypráví Pavlína Klímová z nedalekých Záběhlic.

Již v roce 1995 došlo k slavnostnímu otevření Toulcova dvora, zpřístupnění sklepa a sýpky. Uskutečnil se zde Biojarmark, vůbec první velká akce pro veřejnost. V roce 1999 přijeli do dvora první koně a začala fungovat jízdárna. Od přelomu tisíciletí se mohou návštěvníci procházet po naučné stezce po mokřadu a lužním lese, které vznikly přirozenou cestou za fungování velkovýrobny, kdy správci nepečovali o zdejší pole.

Stará plemena

V Toulcově dvoře, kterým ročně projde zhruba 30 až 40 tisíc návštěvníků, lze obdivovat také kopii slovanské částečně zahloubené stavby polozemnice a ukázkový chov starých plemen hospodářských zvířat, který nese název „Noemova archa". Ekologové touto farmou přispívají k záchraně původních tuzemských plemen, která mají v některých případech po celé zemi již jen desítky kusů žijících jedinců. Daří se tu například krávě Česká červinka, valašským ovcím či národnímu plemenu Český červený králík. Na farmě také potkáte huculské koně, přeštická prasata, bílé krátkosrsté kozy, české husy nebo slepice české kropenky.

PR koordinátorka Toulcova dvora Zuzana Merhautová vyprávěla Deníku o tom, jak to na statku funguje: Poskytujeme ubytování dokonce i cizincům.

Na jaké akce se mohou návštěvníci Toulcova dvora v blízké budoucnosti?

14. až 15. září proběhne Biojarmark a Dožínkové slavnosti. V září otevíráme kurzy rodinného centra Mateřídouška, které jsou určeny pro nejmenší děti. Novinkou je i cvičení pro dospělé. 6. října se bude slavit Den zvířat.

Přicházejí kromě pražských a tuzemských i zahraniční návštěvníci?

Na Toulcově dvoře je možné se i ubytovat a část ubytovaných tvoří i turisté ze zahraničí. Cizinci také využívají naši průvodcovskou službu, na prohlídku již dorazili nejrůznější skupiny často studenti nebo zástupci zahraničních neziskových organizací.

Jaká je vize dalšího rozvoje dvora?

Do budoucna chystáme rozšíření nabídky odborných seminářů a přednášek a chceme pokračovat v rozvoji vzorového střediska ekologické výchovy. Naše programy se snažíme neustále zlepšovat tak, aby byly pro návštěvníky co nejatraktivnější.

Kolik lidí se podílí na chodu areálu?

Toulcův dvůr má kolem padesáti zaměstnanců. Dobrovolníci nám pomáhají především na velkých akcích nebo docházejí na farmu. Velkou pomoc také představuje tzv. firemní dobrovolnictví.

Funguje dvůr v bezproblémové symbióze s nedalekým sídlištěm?

Já myslím, že s přilehlým sídlištěm fungujeme bez problémů. Na řadu kroužků k nám dochází děti ze sousední školy a maminky na mateřské dovolené využívají areál k procházkám a relaxaci.

Autor: Michal Vrbecký, zdroj: iregiony.cz