Den mladých farmářů - den dialogu

V úvodním slovu evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Marriann Fischer Boel připomněla reformu trhu s cukrem, která proběhla v minulém roce a plánované reformy pro letošní rok – trh s ovocem a zeleninou a vínem. Během následujících let pak proběhne tak zvaná „kontrola zdraví“ Společné zemědělské politiky, v rámci které budou vytipovány součásti, které nejméně odpovídají současnému pohledu. Budou odstraněny regulace, které nejsou nezbytně nutné, budou eliminovány administrativní náročnosti a finanční prostředky budou směřovány pouze tam, kde se očekává jejich nejvyšší vliv na splnění cílů SZP. Komisařka kritizovala „korzet“, do kterého je nyní uvázán zemědělský sektor. Prezident CEJA Giacomo Ballari uvedl diskusi představením výsledků výzkumu a souhrnem názorů mladých zemědělců. Stěžejním prvkem evropského zemědělství je pouze silný a dynamický zemědělský podnik schopný investovat do budoucnosti. Takto lze charakterizovat pouze podniky, které obstojí v konkurenci na regionálním, evropském i celosvětovém trhu. Giacomo Ballari uvedl, že služba společnosti bude nadále zvyšovat svůj význam a příjmy zemědělského podnikatele v této oblasti budou mít zvyšující se podíl ve srovnání s pouhou výrobou produktů. Důležitější úlohu pak bude agrární sektor hrát při výrobě obnovitelných zdrojů energie. Dále prezident CEJA uvedl: „Zemědělský podnikatel se do současné doby soustředil na výrobu potravin, v dalších letech však bude také produkovat biomasu pro energetické účely a pohlížet na obhospodařované hektary v souvislosti s požadavky na ochranu životního prostředí a s estetickým přístupem.“ Hlavní zemědělské podpory by pak měly směřovat k inovačním projektům, konzervativní přístup zde není na místě. To se snaží propagovat i evropská soutěž o Inovativního zemědělce roku, jehož loňský vítěz Petr Papp z Maďarska popsal náhled na ideální přístup k zemědělskému podnikání. Jeho podnikání nyní směřuje k pěstování obilovin a pícnin na energetické účely, odpady od svých 820 dojnic plánuje využít při výrobě bioplynu. Na svém hospodářství rád vítá zástupce vědecko-výzkumného sektoru, kteří mu přináší poznatky pomocí nich si drží náskok před konkurencí. Velice kladně hodnotí výměnu zkušeností v rámci vzájemných návštěv a výměnných pobytů mezi farmáři. Neboť právě zkušenosti kolegů jsou tažným nástrojem pro rozvoj vlastních farem. Mladý maďarský farmář pak zdůraznil složitou situaci mladých soukromých farmářů: „V současné době nejsem pouze zemědělcem. Spoustu procesů na farmě zajišťuje výpočetní technika a já musím být současně inženýrem, podnik musím vést jako dobrý manažer a protože zaměstnávám 7 pracovníků musím být co možná nejlepším psychologem. Za své zboží chci nejlepší cenu, což mě staví do pozice obchodníka. Při zpracovávání dokumentů a plánů musím být ekonomem a při přípravě například žádostí o dotace současně právníkem.“ Zvyšující se tlak konečných spotřebitelů popsali studenti britské Královské zemědělské univerzity, kteří uvedenou problematiku zpracovali v uceleném projektu. Z jejich průzkumu vyplynuly trochu provokativní výsledky pro českého farmáře. Ve Velké Británii je cena až pátým kriteriem, podle kterého se zákazník řídí. Ta stojí až za vlivem produktu na zdraví spotřebitele a jeho rodiny, vzhledem a chutí, vlivem na životní prostředí a způsobem chovu zvířat. Peter Nowicky, vedoucí týmu analyzujícího evropské zemědělství v rámci projektu SCENAR 2020, popsal rozdíly mezi novými a původními členskými zeměmi EU, ty přetrvávají v zemědělské struktuře zemědělství: velikosti podniku, míry do jaké je zemědělský hospodář na podniku zaměstnán (v zemích EU-15 se průměrný farmář věnuje zemědělství na 0,4 pracovního úvazku), a také vlastnictví a cena půdy. Předpokládá, že uvedené rozdíly budou mizet velmi pomalu. Nicméně celkový počet zemědělských podniků bude soustavně klesat a jejich rozměr se zvětšovat. Pohled na životní prostředí, ale také odraz ekonomických změn vyjádřil ve vizi používání hnojiv: zatímco použití hnojiv bude v nových členských státech stoupat, v bývalé EU-15 oproti dnešnímu stavu bude soustavně klesat. Zmínil mimo jiné také zvyšující se výrobu biopotravin v EU, nicméně za potenciální strop tohoto odvětví označuje hranici 10% podílu na celkové produkci potravin v EU. Rasmus Kjehldal z Evropské spotřebitelské organizace (BEUC) přišel s alternativním popisem vývoje Společné zemědělské politiky. Sedmdesátá léta byla charakterizována velmi spokojenými zemědělci, spotřebitelé se prakticky nevyjadřovali a ekonomové se hrozili, v devadesátých letech (kdy ještě Česká republika nebyla SZP ovlivněna) došlo k výrazným bouřím: ekonomové se začali bránit, hlas spotřebitelů sílil a báli se zemědělci. Po bouři a deštích nás však čeká třetí fáze, jen není jasné, jestli přichází ráj s bohatou vegetací na vlhké půdě nebo povodně a zpustošená země. Poukázal také na riziko, že evropští spotřebitelé jsou příliš vzdáleni tradičním potravinám s typickou vůní a chutí, což je dáno situací v minulých desetiletích, kdy spotřebitelé byli zvyklí pouze na „průmyslová“ kuřata a podobně. To přináší obtíže při propagaci těchto tradičních produktů, neboť zákazníci již často ani netuší v čem by se mohly tyto výrobky lišit a jakou chuť mají požadovat. Jaroslav Camplík z české Potravinářské komory na odpoledním jednání odsoudil nekvalitní a levné produkty v obchodech s potravinami a poptával kvalitní suroviny pro výrobu kvalitních potravin. Doporučením pro malé zpracovatele pak bylo nesnažit se konkurovat cenou. V tomto boji nemohou menší zpracovatelé obstát; konkurenceschopnost by měla být zajištěna prostřednictvím jiných specifik výsledného produktu či způsobu jeho propagování či dodávání. Ing. Camplík se také obává zvýšení cen potravinářských surovin v souvislosti s rozšiřujícím se použitím obilovin a biomasy pro energetické účely. V pozdních odpoledních hodinách pak komisařka Mariann Boel zdůraznila možnosti národních vlád. Společná zemědělská politika není řízena čistě Evropskou komisí a mnoho zodpovědnosti je převáděno na jednotlivé členské země. Týká se to například zvoleného systému vyplácení dotací a podobně. Komisařka vzápětí nabídla spolupráci s mladými farmáři na přípravě jednotlivých programů evropské zemědělské politiky. Budeme se proto snažit této příležitosti maximálně využít a hájit zájmy mladých zemědělců, zejména posílit hlas zemědělské veřejnosti z nových členských zemí. Plný videozáznam z uvedeného jednání je včetně českého překladu k dispozici na http://ec.europa.eu/agriculture/events/youngfarmers/index_en.htm. Autor: Petr Mareš, mares@smacr.cz