Dědická daň končí, lidé i firmy ušetří desítky tisíc

Zrušení dědické daně pomůže také firmám. Od Nového roku totiž od ní budou osvobozeny i právnické osoby, které ji dosud - až na výjimky jako neziskové organizace - musely platit ve standardní výši.
Dosavadní zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí přestane na přelomu roku platit. Daňové souvislosti dědictví i daru se od ledna 2014 stanou součástí zákona o daních z příjmů. Převody nemovitostí pak upravuje nový zákon o dani z nabytí nemovitých věcí.
Převod dědické a darovací daně pod daň z příjmů byl součástí programového prohlášení vlády Petra Nečase z roku 2010, respektive chystané daňové reformy exministra financí Miroslava Kalouska. Nakonec se „svezl" společně s legislativními změnami, které si vyžádal nový občanský zákoník účinný od ledna 2014.
Absence dědické daně však může být jen dočasná. Vítěz předčasných voleb, ČSSD, ji totiž plánuje obnovit.
Malé výnosy, vysoké náklady
Zákon od ledna zavádí nový pojem „bezúplatné nabytí" a stanoví, že od daně z příjmů jsou osvobozeny veškeré bezúplatné příjmy získané z dědění či odkazu. Osvobození se týká jak všech fyzických, tak i právnických osob.
Ministerstvo financí odůvodnilo zrušení dědické daně čísly z finančních úřadů. Dosavadní výnos této daně byl podle nich velmi nízký, a její výběr byl tedy pro finanční správu neekonomický. Daň totiž podle dosavadní úpravy musí hradit - zjednodušeně řečeno - pouze vzdálení příbuzní, „cizí" lidé a právnické osoby.
Podle statistiky Generálního finančního ředitelství za rok 2012 vybral stát na dědické dani jen 71 milionů korun. Pokračoval tak sestupný trend z posledních let. Pod 100 milionů korun klesl výběr dědické daně už v roce 2008.

Podle dosavadních pravidel jsou od dědické daně osvobozeny fyzické osoby v takzvané první a druhé skupině.
Do první skupiny patří příbuzní v řadě přímé (zjednodušeně řečeno děti, rodiče, vnuci, prarodiče) a manželé.
Do druhé skupiny patří sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety a dále manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela a manželé rodičů. Patří sem také osoby, které s takzvaným zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo na něj byly odkázány výživou. Úplné osvobození od dědické daně přinesla druhé skupině vláda Mirka Topolánka od roku 2008.
Do třetí skupiny, která dosud musela dědickou daň platit (pokud nešlo o dědictví do 20 tisíc korun), patří všechny ostatní osoby. Typickým příkladem jsou vzdálenější říbuzní nebo například soused či přítel, s nimiž dědic nežil ve společné domácnosti. 
Sazby dědické daně dosud činí polovinu sazeb darovací daně a jsou odstupňovány od tří a půl do dvaceti procent. Pro představu: Kdo zdědil věc v hodnotě půl milionu korun, musí platit daň téměř 17 tisíc korun. U bytu v hodnotě 1,5 milionu činí daň téměř 60 tisíc korun, u domu v hodnotě tří milionů pak 140 tisíc korun. Nově se tedy žádná daň platit nebude.

Těsný vítěz předčasných voleb, ČSSD, ale má obnovení dědické daně jako jednu ze svých priorit. Nezmiňovala ji sice ani v podrobné verzi svého volebního programu, při povolebních jednáních o vládní koalici už ale jasně uvádí: Chceme opětovně zavést dědickou daň ve všech liniích.
Sociální demokraté tím chtějí omezit možnosti daňových úniků a praní špinavých peněz. Úplné zrušení daně nemá podle ČSSD obdoby nikde v Evropské unii a velmi pravděpodobně ani ve světě.
Pojistkou mají být také majetková přiznání, další z priorit ČSSD. Pokud člověk získá majetek nad určený limit (například u nemovitostí jde o 15 milionů korun, u cenných papírů pět milionů, u aut dva miliony), měl by dokázat jeho legální původ, jinak zaplatí vysokou sankční daň.

Autor: Petr Kučera, zdroj: aktualne.centrum.cz