Chcete se koupat? Zkontrolujte množství sinic
V létě obvykle řadu přírodních vodních ploch pokryje vrstva sinic, která znemožňuje koupání. Stojaté, ale i tekopucí vody jsou zbarvené do zelena. To je velmi častý jev, který umí znepříjemnit letní dny u vody.
Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta - v srpnu nebo v první polovině září. Jde o masově namnožené mikroorganismy, které mohou při kontaktu způsobit řadu zdravotních problémů.
Sinice se vyskytují ve vodách s vyššími teplotami, optimální tepplota pro vodní květ je v rozmezí 25 °C až 35 °C. V našich vodních plochách se jim daří při teplotě 20 - 25 °C. Vodní květ sinic vzniká kvůli nadměrnému množství živin ve vodě. K nadměrnému vyživování přispívjí splachy z hnojených zemědělských ploch - především dusík. Dále vypouštění komunálních a průmyslových odpadních vod - biologicky rozložitelné látky a fosfor.
V létě jsou v jezerech ustálené vrstvy vody o různé hustotě a teplotě. Dostatečnému přístupu kyslíku do spodních vrstev brání skočná vrstva (pyknoklina), což je vstrva oddělující vodu s odlišnou hustotou a nachází se mezi vrstvou vody teplejší a studenější, která má v létě maximálně 4 °C. Jezero s vysokým množstvím živin zarůstá sinicemi a řasami. Tím se v jezeře snižuje koncentrace kyslíku. Ve dne sinice kyslík produkují. V noci ale převládá jejich dýchací aktivita. Zejména v ranních hodinách tak vzniká pro další organismy nedostatek kyslíku. Úbytek kyslíku následuje také po hromadném úhynu sinic. Tato biomasa klesá ke dnu a začne se rozkládat. To se děje za přítomnosti bakterií, které se rychle rozmonžují a spotřebovávají kyslík. Dochází k úhynu ryb.
Sinice jsou velmi jednoduché, drobné organismy, evolučně nesmírně staré. Zřejmě nám díky schopnosti fotosyntézy zajistily na Zemi atmosféru s kysíkem. Genetickou informaci nese jediná kruhová molekula DNA, Mnohé druhy sinic produkují toxiny. Na druhou stranu jsou mnohé druhy jedlé a užívají se v gastronomii, například při přípravě polévek. Naší nejznámější a nejčastější sinicí je Microcystis aeruginosa. Tvoří kolonie s velkým počtem nepravidelně nakupených buněk a řídkým slizem. Díky plynovým měchýřkům se může volně nadnášet na hladině. Další druh Aphanothece stagnina má oválně až tyčinkovité buňky, uložené nepravidelně v nepravidelném slizu. U nás je relatvně častá. Sinice, která při přemnožení způsobuje vodní květ, je Anabena flos-aquae. Produkuje jedovaté toxiny. Při experimentech umíraly myši po injekci extraktu toxinu po 10 a 24 hodinách. Na tvorbě vodního květu se podílí také Aphanizomenon flos-aquae s dalšími druhy. Někdy produkuje toxiny a je zdrojem zápachu vody.
Sinice fungují jako spoštěče alergických reakcí a vytvářejí řadu jedovatých látek - toxinů, které nepříznivě působí na lidský organismus. Látky způsobující alergie mají vliv na zarudlé oči, záněty spojivek, rýmu, dechové potíže nebo vyrážky po celém těle. Toxiny způsobují bolesti hlavy, lehkou akutní otravu, jaterní problémy, žaludeční nebo střevní potíže.
Nejlepší ochranou před sinicemi je vůbec s nimi nepřijít do styku, zůstávat v potenciálně rizikové vodě maximálně deset minut a nestírat sinice z těla ručníkem - došlo by tak k jejich vetření do kůže - nejprve je třeba se osprchovat nebo se omýt v čisté vodě.
Autoři: Štěpán plaček, Jiří Kropáček, zdroj: aktualne.centrum.cz