Česko neumí čerpat euromiliardy, do konce roku musí dosáhnout ještě na 9 miliard

Ze zhruba 27 miliard eur, které měla Česká republika čerpat z fondů Evropské unie, zvládla za šest let programovacího období dosáhnout na pouhých osm. Z peněz se tak vyčerpalo třicet procent celku a na zbytek zbývá čas do konce letošního roku. Navíc pokud se projekty nepodaří dořešit do roku 2015, závazky se ruší a peníze se vrátí do evropského rozpočtu.
Ve zbývajících měsících letošního roku musí Česká republika čerpat pětašedesát procent prostředků. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala je skeptický, zároveň však zdůrazňuje, že se to musí stát nejvyšší prioritou vlády, ať už jakékoli.
"Jak budeme vysvětlovat, že tu na zemi leží miliardy, které lze investovat, a my jsme na ně nesáhli?" řekl na čtvrteční tiskové konferenci úřadu.
NKÚ vydal každoroční zprávu, jak se Česku daří hospodařit s evropskými penězi. A výsledek je truchlivý: neumíme využívat peníze, které se nám nabízejí. Buď si o ně vůbec neřekneme, nebo chybujeme při jejich použití. Když pak Evropská komise zjistí chyby, požaduje částečné vrácení prostředků.
To je například aktuálně problém regionálního operačního programu Severozápad. Ústecký a Karlovarský kraj kvůli pochybením v projektech měly do evropské kasy vrátit 2,1 miliardy. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek odmítal, aby se na částce podílel jeho úřad, kraje měly za chyby zaplatit samy. Kalouskův nástupce Jan Fischer snížil sumu na 900 milionů, ale případ stále dokládá, že Česká republika nezvládá hospodárně využívat evropské fondy.
Kromě toho, že kvůli chybám musí kraje nebo ministerské instituce část dotací vracet, nejede naplno ani podávání žádostí a čerpání uvolněných prostředků. V šestém, předposledním, roce programovacího období má například operační program životní prostředí vyčerpána tři procenta z celkem 145,4 miliardy korun. Podobně selhává i program dopravy a vědy a výzkumu. Jedná se přitom o velké projekty, jako jsou dálnice nebo čističky odpadních vod.
Termín do konce letošního roku je šibeniční. První problém představuje náročná administrace – vyřízení veškerých podkladů a žádostí zabere čas, a toho zbývá málo. Druhý problém je nutnost spolupodílet se na financování projektů – stát nebo kraje musejí mít prostředky, kterými se k evropským penězům přidají. Utažená investiční strategie někdejší vlády Petra Nečase může být jednou z příčin, proč evropské peníze ležely nevyužity.

Kala ovšem nechce hodnotit, jestli je chyba na straně ministerstev, nebo krajů. "Nemáme čas na hádky. Někde selhala kontrola, někde zadávání zakázek," uvedl.
Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval 33 projektů za pět let, devět kontrolních akcí doběhlo v roce 2012. Ve skoro třetině případů inspektoři narazili na to, že se s penězi nenakládá správně.
"Například byla proplacena plná projektová cena, přestože v důsledku za ni bylo pořízeno nevyhovující zařízení, které cíle projektu nesplnilo," uvedl Josef Polák, ředitel odboru NKÚ, který má čerpání europeněz na starost.
Opakující se chybou je i mrhání penězi. Ministerstvo práce a sociálních věcí si například zadalo vypracování národní soustavy povolání za 150 milionů korun. Cena za jeden stručný popis povolání a toho, co je potřeba k jeho vykonávání, stála 22 tisíc korun. Největší minus si od úřadu vysloužilo ministerstvo zemědělství. Přestože ho NKÚ opakovaně upozornilo na chyby v projektech a kontrolách, většinu problémů resort dosud nevyřešil.

Autor: Kateřina Surmanová, zdroj: ihned.cz