Češi už nekupují kvalitní zboží, zajímá je jen nízká cena
Většina Čechů se při nákupech rozhoduje zejména podle ceny výrobku, a ne podle jeho kvality, složení či značky. Cena zboží se tak stává určujícím kritériem nejen u nízkopříjmových skupin obyvatel, penzistů či samoživitelek, ale na ceny se stále častěji ptají i lidé z tzv. střední a vyšší třídy. Nejčastější otázkou, kterou dnes zaslechnete v Česku v obchodech, je proto dotaz, kolik co nyní stojí.
„V rodinných rozpočtech všeobecně přituhlo. Platy totiž všem nerostou, každému se ale zvyšují ceny. Dosavadní způsoby hospodaření a rozdělení peněz, na které byli lidé zvyklí, začínají způsobovat problémy,“ potvrdil Právu finanční poradce František Macháček.
Podle průzkumu Media projektu Data Suport je pro 79 procent lidí starších 55 let při běžných nákupech důležitější cena než značka, u zboží dlouhodobé spotřeby je to pak 65 procent. Ceny ale sledují prakticky všechny věkové skupiny.„Lidé více přemýšlejí, co dají do nákupního košíku, zda jogurt za 6,50 Kč nebo za 12 Kč. Také na otázku, zda mohu například u krájeného salámu nechat dvanáct místo požadovaných deseti deka, padá stále méně kladných odpovědí,“ řekla Právu prodavačka lahůdek z pražského prodejního centra Chodov.
Kolem 57 procent domácností podle průzkumu společnosti AWD počítá se snížením výdajů na domácnost. Že nezůstává jen u záměrů, potvrzuje například pokles spotřeby pohonných hmot, které jsou nejdražší v historii. Řada lidí začíná jezdit jen v nevyhnutelných případech.
Lidé omezují návštěvy restaurací
Pokud by Češi museli snížit své výdaje měsíčně o tisícikorunu, sáhli by nejčastěji k omezení návštěv restaurací, k úsporám při nákupu oblečení a spotřebního zboží nebo v rámci volnočasových aktivit, vyplývá z průzkumu, který uskutečnila pro ING Bank ČR společnost Ipsos Tambor. Téměř 80 procent dotazovaných by omezilo nebo již omezuje návštěvy restaurací a kaváren.
Dále Češi šetří na nákupu oblečení a spotřebního zboží nebo na volnočasových aktivitách. Mladí lidé do 25 let jsou ochotni omezit kvůli šetření telefonování a cigarety.
Češi tradičně vydají nejvíce za potraviny a bydlení – rodiny zaměstnanců za tyto komodity vydají 40 procent svých příjmů, rodiny důchodců ale většinu svého příjmu.
Výdaje porostou i nadále
Ve většině krajských měst, velkých měst Středočeského kraje a v Praze letos skončí regulace nájemného. V Česku se to bude týkat asi 700 000 bytů. U většiny nájemníků bude konec regulace představovat zvýšení nájemného. Podle odhadu se po uvolnění nájmů počítá se 70 000 soudními spory, kdy nájemník nebude se zvýšením činže souhlasit.
Jen v jediném měsíci – březnu – se podle posledních údajů Českého statistického úřadu zvýšily čisté nájmy o 5,5 procenta. Z toho regulované nájemné vzrostlo o 14,1 procenta, tržní činže o 1,7 procenta. Podle odhadů makroekonomických expertů odborů se vládní úsporná opatření promítnou do rodinných rozpočtů více, než se čekalo.
Podle experta Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Martina Fassmanna totiž zaměstnanec s průměrnou mzdou přijde kvůli chystanému zvýšení daně z přidané hodnoty, spotřební daně a kvůli vyšším odvodům na zdravotní pojištění ročně přinejmenším o 11 230 korun. Podle odborářských propočtů člověk s průměrným příjmem má už letos po zvýšení DPH o 248 korun měsíčně méně, od ledna by to mělo být o dalších 153 korun méně.
Penzistům se zvýší náklady o 190 Kč
Zvýšení spotřebních daní má činit 61 korun a růst daně z příjmu a odvodů zdravotního pojištění 475 korun. Po zapojení do důchodové reformy by se spořilo asi 500 korun do fondů. Zápisné na vysoké školy by mohlo ročně stát 6000 až 8000 korun.
„Penzistům vzrostou náklady o téměř 190 korun měsíčně a současně se jim zpomalí valorizace možná až o 200 Kč,“ řekl ČTK analytik ČSOB Petr Dufek.
Autor: Jiří Vavroň, zdroj: novinky.cz