Ceny rostou, ale málo. Proč se ekonomové bojí zlevnění

     

Praha - Pro běžné spotřebitele je to na první pohled dobrá zpráva. Ceny zboží a služeb stouply letos v květnu nejméně za poslední tři roky. Inflace zpomaluje, ukázala data Českého statistického úřadu.

"Kdyby nedošlo v lednu ke zvýšení daně z přidané hodnoty, tak se nad Českem již vznáší hrozba deflace," upozorňuje analytik Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance. "Té se přitom hlavní směr ekonomie bojí jako čert kříže," tvrdí.
Proč je takzvaná deflace strašákem a proč by se z ní domácnosti neměly automaticky radovat? Výrazné snížení cen by totiž mohlo vést k propouštění nebo třeba k neschopnosti splácet dluhy. S podobným problémem nyní bojuje například Japonsko, do pásma deflace se dostalo i Řecko.
Spotřebitelské ceny v Česku rostly v květnu "jen" o 1,3 procenta oproti stejnému odbobí loňského roku, což je o 0,4 procentního bodu méně než letos v dubnu.
Za zpomalení inflace mohou hlavně zlevňující paliva na světových trzích, projevil se ale i cenový boj mobilních operátorů. Ti ve snaze nalákat zákazníky na neomezené tarify (a zavázat si je tak na další dva roky) zlevnili ceny základních služeb jako je volání nebo SMS. Česká ekonomika má navíc stále problém se slabou poptávkou domácností obecně, což drží nízko především ceny potravin.
S výjimkou Pikory se však ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz domnívají, že deflace zatím Česku nehrozí. "Alespoň ne v nejbližší době," říká například Pavel Kohout ze společnosti Partners. I kdyby k ní ale došlo, tak by podle něj tento jev nebyl zhoubný.
O deflaci se nezmiňuje ani nejnovější makroekonomická predikce ministerstva financí z letošního dubna. Ta očekává, že v celém roce 2013 stoupnou ceny v Česku v průměru o 2,1 procenta.
"Podobné riziko nevidíme v žádné zemi," prohlásil v červnu k možné deflaci i šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. 
Ekonomická teorie považuje obecně deflaci za špatnou kvůli tomu, že lidé při klesajících cenách méně utrácejí. Pokud totiž vědí, že určité zboží či služba ještě zlevní, tak nákup odloží. Tento druh deflace, která vzniká v důsledku slabé poptávky a neochoty utrácet, lze označit za "zlou".
S klesající spotřebou se snižuje výroba, takže padají mzdy a přibývá nezaměstnaných, firmy se potýkají s nízkými maržemi i výnosy. Deflační spirála přitom pokračuje: Jelikož domácnostem ubývá peněz, dále nákupy oddalují a čekají na ještě nižší ceny.
Na pokles cen doplácejí také dlužníci. Při splácení starší půjčky musí totiž dál bance vracet původní cenu, i když šly ceny mezitím dolů. To se projevuje například u hypotečních úvěrů. Výhodu naopak získají všichni, kteří spoří - za odloženou částku si mohou pořídit stále více věcí.
Oproti tomu "neškodná" deflace se liší tím, že byla dosažena vyšší produktivitou nebo například technologickým pokrokem, který snižuje výrobní náklady a s nimi ceny.
Do pásma deflace se v Evropské unii dostalo třeba Řecko, kde ceny klesly poprvé za 45 let.
Se škodlivým typem deflace má ale dlouhodobě problém hlavně Japonsko, naposledy od zemětřesení a havárie jaderné elektrárny ve Fukušime v březnu 2011. 
Tamní premiér Šinzó Abe bojuje s poklesem cen tak, že se snaží pumpovat na trh obrovské množství peněz. Na veřejné práce a podporu malých podniků to má být podle CNN Money 226 miliard dolarů. Od ledna 2014 bude Bank of Japan také skupovat vládní dluhopisy - za celý rok za ně hodlá utratit 1,68 bilionu dolarů, uvádí Eurointelligence.
Větší množství peněz v ekonomice vede k oslabení domácí měny. To znamená dražší dovoz a s tím spojené vyšší ceny zboží ze zahraničí.
Jak si myslí Vladimír Pikora, podobný recept by hypoteticky uplatnila i Česká národní banka. "Slabší měna by nám dovezla růst cen," vysvětluje ekonom ze společnosti Next Finance.
Podle Pavla Kohouta z Partners je nutné rozlišovat mezi tím, co by centrální banka mohla všechno provést, a co z toho by bylo správné. Teoreticky by měla banka k dispozici "široké spektrum nevšedních technik měnové politiky". Do toho spadají i různé formy kvantitativního uvolňování, které spočívá v nákupu cenných papírů od komerčních bank.
"Odpověď na druhou otázku je stručná: Česká národní banka by neměla dělat nic," dodává Kohout. Riziko, že centrální banka provede chybnou operaci, je podle něj totiž větší než samotná hrozba deflace.

Autor: Tereza Holanová, zdroj: aktualne.cz