Prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mareš řekl Deníku:Letošní úroda se promítne do cen potravin, ale nebude to drastické

Po velmi vydařeném loňském roce musejí letos sedláci počítat s chudší úrodou. Libovat si ovšem mohou pěstitelé řepky, kteří očekávají lepšísklizeň než loni. Prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mareš se přitom domnívá, že v Česku v příštích letech řepky na polích ještě přibude.

Letošní sklizeň bude podle všech odhadů nižší než loni. Zdá se však, že letos na tom vydělají pěstitelé řepky. Můžeme příští rok očekávat ještě více žlutých polí, která jsou v poslední době tolik kritizována?
Je to pravděpodobné, protože úroda řepky zemědělcům vychází. Její pěstování je sice hodně kritizované, ale nikdo proti němu nic nedělá. Nejsou nástroje, které by pěstování řepky omezily. Podpora biopaliv je natolik velká, že přebije jakékoliv zemědělské dotace.

Jak se vy sám na rozšiřování polí s řepkou díváte?
Řepka není tak kritická plodina vůči erozi jako třeba kukuřice, takže na erozi nemá až takový vliv. Trochu hyzdí krajinu, ale hlavně má vliv na degeneraci půdy, takže půda ztrácí kvalitu, a tím i úrodnost. Když tam později zemědělec vyseje cokoliv, už se mu to tolik nevyplatí. Jenomže málokdo přemýšlí třeba ve dvacetiletém časovém horizontu, nehledě na to, že v řadě případů mají zemědělci půdu pronajatou. Těžko pak budou uvažovat o tom, jak zachovat úrodnost na dalších padesát let, když má nájemní smlouvu třeba jen na deset let.

Pomohlo by tedy, kdyby půdu vlastnili ti, kteří ji obhospodařují?
Nedá se to říct úplně o všech, existují výjimky, ale člověk tak přemýšlí. Když má nájemní smlouvu a ta končí, tak třeba poslední tři roky nehnojí nebo se nesnaží na maximum, protože neví, jestli mu bude smlouva za tři roky prodloužena. Jsem myslivec a stejný trend je vidět například u honiteb, které se pronajímají na deset let. Poslední tři roky se střílí víc než předchozích sedm let. 
A tak to funguje i v zemědělství.

Které plodiny naopak pole vyklízejí?
Na ústupu je zelenina, protože ekonomická efektivita klesá kvůli levnějším dovozům z Polska, případně v menším množství z Maďarska. Očekáváme také, že se bude pěstovat méně řepy. Nejvíce však trpí zelináři, které čeká ještě jedna rána. Od roku 2014 má být zrušen takzvaný systém integrované produkce, který farmáře držel nad vodou. Tento systém má za cíl podporovat šetrný způsob hospodaření a většina peněz jde z Evropské unie. Je to svým způsobem takový lehčí odvar ekologického zemědělství. Kvůli této podpoře do toho většina zelinářů, vinařů a ovocnářů vstoupila a díky těmto penězům mohli vůbec vyrábět...

Vraťme se však k letošní sklizni. Očekává se nižší, než je i pětiletý průměr. Odrazí se to do cen potravin na pultech českých obchodů?
Už nyní stoupají ceny obilí. Teď je cena pšenice kolem čtyř až pěti tisíc korun za tunu, přičemž před rokem to bylo asi dva a půl tisíce korun. Vliv na ceny to mít bude, ale nemyslím si, že zdražení bude drastické. Něco podobného jsme zažili asi před čtyřmi roky, kdy se pšenice prodávala za šest tisíc korun, ale potraviny skokově nepodražily. Mouka tehdy podražila asi o deset procent a rohlík přibližně o pět. Myslím, že to člověk v obchodě ani nepozná. Takže drastického zvýšení cen se lidé obávat nemusejí.

Letošek čeští zemědělci asi nebudou považovat za příliš dobrý. Loňský rok však byl pro ně z ekonomického hlediska nejlepší od roku 1998. Čím to bylo, že se loni tak dařilo?
Hodně tomu nahrály klimatické podmínky. Navíc byly loni vypláceny pravidelné dotace, což mělo také pozitivní vliv. Někdy se totiž vyplácení dotací zpozdí a skočí z prosince do ledna, ale loni je zemědělci dostali už na podzim, což se do celkového ekonomického výsledku rozhodně promítlo.

Autor: Vilém Janouš, denik.cz